Havelské posvícení je také známo jako císařské. To proto, že se císaři Josefu II. přestalo líbit, že v každém místě se slaví posvícení v jiný čas a trvá i několik dnů. Lidé se v tyto slavnostní dny rádi navštěvovali, vesele hodovali a pracovní morálka velice trpěla a tím byly narušovány podzimní práce. Proto Josef II. vydal v říjnu 1786 dekret s nařízením, aby se hody slavily ve všech obcích jednotně třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla a mohly trvat jen dva dny. Odtud pochází název „císařské neboli Havelské posvícení (hody)“.
Ovšem na nás Čechy si nepřišel ani císař a tohoto nařízení jsme se chopili po svém. V mnoha krajích se posvícení pouze přibralo jako další příležitost k oslavám a slavilo se dvoje posvícení: Havelské neboli císařské a "naše posvícení". Havelské posvícení se dodnes slaví v mnoha krajích naší krásné země a ke každému posvícení patří dobré jídlo, pití a odtud je již jen kousek k úžasným sladkým tradicím našich prababiček, které jsou často spojeny s láskou.
