Na Moravě hody, ve Slezsku krmáš, na Slovácku hodky. Za starých časů se posvícení slavilo v každé vísce i tam, kde neměli kostel. Býval to jeden z nejoblíbenějších svátků prostého lidu, kterým zároveň oslavili ukončení polních prací, nejčastěji žní. Byl už nový mák do buchet, zásoby vajec a čerstvé mouky, zralé švestky nejen na povidla a vykrmené husy a pašíci na pekáč. Zkrátka ideální čas na návštěvu příbuzných a přátel.
Posvícení byla také výroční slavnost, která připomíná posvěcení místního kostela a slavila se v neděli před, nebo po svátku světce (patrona), jemuž byl zasvěcen místní kostel. O oslavách posvícení u nás vypráví již přemyslovské legendy: proradný Boleslav pozval svého bratra Václava na posvěcení chrámu a u jeho bran ve Staré Boleslavi ho pak zavraždil.
