Pranostiky na den 7. 12.

Váže se k datu: 07. prosince

7. prosinec v pražském Klementinu: minimum – 20,9 °C (r. 1875), denní průměr 2 °C (od r. 1961), maximum 16,0 °C (r. 1868).
Slunce vychází v 07:48 a zapadá v 16:02. Slunce je tedy 8 h a 14 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 45 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 49 min. Tma nastává v 18:00 a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:50.
O pranostice: „O sv. Ambrožu ucpi v sednici každou díru“. Tak je třeba prohlédnout dveře a okna, vzít těsnění a zjistit, kudy nám fouká do bytu či domu. Ještě, že to nemusíme dělat jako naši předkové – suchým mechem.
Lidová rčení: Ten má prach v nose – je úskočný, záludný.
Svátek má Ambrož a Benjamín. Ambrož bývá spojován se slovem "ambrosiao", tedy božský či nesmrtelný. Benjamín je ze spojení ben-já-mín, čili milovaný syn nebo syn pravice.
Dnes se připomíná sv. Ambrož, patron včelařů, kameníků, Milána a Lombardie. Atributem tohoto světce je úl, metla, bič, nebo důtky, kniha, kosti, včely.
Narodil se kolem r. 339 v Trevíru jako syn velitele císařské gardy. Vystudoval v Římě řečnictví a práva. Když ho povinnosti úřadu konzula zavedly z Uyrie do Milána, byl tam nečekaně zvolen biskupem města a 7. 12. 374 vysvěcen. Zasloužil se o velké změny v církevním zpěvu, zavedl například střídavý zpěv dvou sborů. Hájil čistotu pravé víry proti ariánům a s odvahou se stavěl i proti zneužívání císařské moci.
Byl výmluvným kazatelem, jeho výmluvnost byla podle legendy předobrazena rojem včel, který se na něm prý usadil, když byl malým chlapcem. Včely měl i na ústech, aniž mu uškodily. Později si prý vysloužil titul doktora s medovým jazykem. Skutečnost je ta, že ke slabým a kajícníkům byl velmi laskavý, vynikal srdečností i soucítěním. Zemřel o velikonocích v r. 397. Stal se teologickou autoritou pro celý středověk.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK