Letní slunovrat, stejně jako jarní a zimní rovnodennosti i slunovrat zimní, nejsou určité dny. Je to pokaždé přesně daný čas odpovídající jednoznačně definovanému vzájemnému postavení Slunce a Země na dráze kolem naší centrální hvězdy.
Konkrétně letní slunovrat je okamžik, kdy na své každoroční pomyslné dráze dospěje Slunce k nejsevernějšímu bodu, takzvanému obratníku Raka a po jeho protnutí začíná astronomické léto. Tento den je nejdelší v roce a noc naopak nejkratší. Poté se Slunce začne opět vracet k rovníku. Na severním zemském pólu, který je v této době nejvíce přikloněn ke Slunci, letním slunovratem vrcholí polární den. Během slunovratu je navíc možné v noci nad severním obzorem často pozorovat stříbřité mraky tvořené drobnými krystalky ledu. Zatímco běžná oblačnost se pohybuje v troposféře ve výšce kolem 12 kilometrů, tyto mraky se nacházejí až v mezosféře, přibližně 80 až 85 kilometrů vysoko. Díky tomu je Slunce po velkou část noci ozařuje zespodu.
Obecně se, ale velice často o slunovratu či rovnodennosti hovoří jako o dni. Den, kdy dojde k letnímu slunovratu, je z laického hlediska nazýván „prvním letním dnem“, případně „začátkem léta“. Naše generace, pokud si ještě jsem schopen po tolika letech vzpomenout, se ve škole učila, že prvním letním dnem je 21. červen. V době našeho mládí, tedy na začátku druhé poloviny 20. století, to skutečně v praxi fungovalo téměř bezchybně. Na 21. červen slunovrat připadal od roku 1796! Výjimkou potvrzující pravidlo se stal rok 1975, kdy začátek léta nastal zcela výjimečně až 22. června. Opakovat se obdobná situace bude až roku 2203.
Jaké máme druhy léta:
- Astronomické léto - trvá od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti (na severní polokouli to je přibližně od 21. června do 23. září).
- Meteorologické léto - v meteorologii se vymezuje léto jako období od 1. června do 31. srpna.
- Biologické léto - v bioklimatologii známe pojem biologické léto, které je v období od 1. června do 15. srpna. Je to čas, kdy příroda dosahuje svého vrcholu, vše kvete, zraje a energie v prostředí je nejaktivnější.
"Léto přišlo do kraje, louka plná květů je.
Všechno kvete, všechno zraje, na louce si čmelák hraje.
Bručí, bzučí, poletuje, přitom volá: „léto tu je“.
- U nás ještě rozlišujeme vegetační léto, kterému se také říká klimatické léto nebo období zrání obilovin. Za počátek klimatického léta se považuje nástup průměrných denních teplot nad 15 st. C. Nástup a trvání klimatického léta závísí mj. na nadmořské výšce, takže je rozdílné v různých polohách. Např. v nadmořské výšce 200 m začíná 25.5. a končí 7.9. V nadmořské výšce 500 m začíná 19.6. a končí 22.8. a v polohách 1 100 m až 1 300 m n.m. se vegetační léto vůbec nevyskytuje. Vegetační jaro zde tedy přechází přímo do vegetačního podzimu.
- Velmi významné je fenologické vymezení léta, kterým se rozumí doba od počátku kvetení bezu černého a akátu až po kvetení ocúnu jesenního. Někde se uvádí, že končí sklizní ovsa.
Co je občanský, nautický a astronomický soumrak:
Nejčastěji 21. června nastává slunovrat, to je období, kdy máme nejkratší noci v roce a to okolo 8 hodin. Doba mezi dnem, během něhož je zemský povrch osvětlen slunečními paprsky a nocí, kdy je naopak ve stínu Země, se nazývá soumrak. Pokud se jedná o dobu po západu Slunce, hovoří se o večerním soumraku neboli stmívání. Doba krátce před východem Slunce se zase označuje jako ranní soumrak či svítání.
V období soumraku není dokonalá tma zkrátka proto, že se sluneční paprsky v důsledku atmosférické refrakce ohýbají a rozptylují v pozemské atmosféře. Pokud by ale Země atmosféru neměla, nastala by tma okamžitě poté, jakmile by Slunce zmizelo za obzorem. Rozlišujeme tři po sobě jdoucí druhy soumraku:
- Občanský rozbřesk / soumrak je tedy doba mezi západem (východem) slunce a časem, kdy můžeme venku bez problému číst. Což je ta chvíle kdy je Slunce 0° až 6° pod obzorem. Ke konci června trvá toto období před západem i po západu slunce okolo 45 minut. Takže se nám noc zkrátí o další 1 hodinu a 30 minut, na 6 hodin a 30 minut.
- Nautický rozbřesk / soumrak je doba předcházející či následující občanský soumrak - Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod obzorem (horizontem). Již bývají vidět nejjasnější hvězdy, lze rozeznat obrysy předmětů a také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku).
- Astronomický rozbřesk / soumrak přináší první a poslední sluneční paprsky dne. Obloha je velmi tmavá, je vidět výrazně hvězdy. Pokud slunce dále klesne pod horizont více než 18°, nastává astronomická noc. Pokud slunce okolo letního slunovratu neklesá víc než 18° pod horizont, večerní astronomický soumrak splývá s raním svítáním a astronomická noc tak nenastává.
Proč se říká: „ Na svatého Jána noc nebývá žádná“
V určitou část léta, ale astronomický soumrak nenastává. Je to v období od začátku června, do první dekády července. Slunce se nedostane na osmnáct stupňů pod obzor. Proto se nám zdá, že v létě jsou noci takové šedivější, že není úplně ta černá tma oproti třeba listopadu nebo prosinci a je pak pravdou, že „ Na svatého Jána noc nebývá žádná“.
Slunovrat 22.6. bude až v roce 2488
Letní slunovrat, první letní den (astronomické léto) nastává na severní polokouli zpravidla 20. anebo 21. června. Pouze výjimečně může letní slunovrat připadnout na jiné datum, na 22. červen nebo na 19. červen. Letní slunovrat 22. června nastal naposledy v roce 1975 a příští bude až v roce 2488.
Letní slunovraty v letech 2023 - 2030
- 2023 - 21. červen 16:58
- 2024 - 20. červen 22:51
- 2025 - 21. červen 04:43
- 2026 - 21. červen 10:25
- 2027 - 21. červen 16:11
- 2028 - 20. červen 22:02
- 2029 - 21. červen 03:48
- 2030 - 21. červen 09:31
zdroj: archiv Antonín ViK, Zákrytová a astronomická sekce ČAS, www.pocasi.cz
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
