Pranostiky na den 4. 12.

4. prosinec v pražském Klementinu: minimum – 16 °C (r. 1855), denní průměr 2,8 °C (od r. 1961), maximum 13,8 (r. 1961).
Slunce vychází v 07:45 a zapadá v 16:03. Slunce je tedy 8 h a 18 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 41 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 46 min. Tma nastává v 18:01 a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:47.
Tradice: Větvičky (barborky) ovocných stromů uřezané 4. prosince se dají do vázy a pak o Vánocích rozkvetou, což je znamení pro mladé dívky, že se do roka vdají. K tomuto dni se váže mnoho zvyků, tradic a obchůzek.
O pranostice: "Po sněhu Bára s Mikulášem šla." Pravděpodobně jde pouze o jednu část básně rýmovaného čtyřverší z cisojanu z r. 1472. Svým obsahem upozorňuje na sněhovou pokrývku počátkem prosince.
Ze starých kronik, o počasí: L.P. 1794, zima krutá připadla, a den po dni postupovala. Prošlo nejvyšší nařízení, aby střílení z menší a hrubší zbraně při sedlských svatbách, jak obyčej, pro uvarování všeho a již sem tam sběhlého nebezpečenství pod přísným trestem zapovědíno bylo. (Rulík)
Lidová rčení: Být přes pařez válený – býti nejapný, neohrabaný. Zdvíhat paty vysoko – býti pyšný.
Dnes má svátek Barbora, jméno je odvozeno od řeckého "barbaros" cizinec (odtud barbar). Původní význam je brbla, brepta.
Dnes se připomíná i sv. Barbora, patronka horníků, sedláků, kameníků, dělostřelců atd.
Byla to prý krásná dcera bohatého kupce Dioscura z Nikomédie, zapřisáhlého nepřítele křesťanů, který se rozhodl chránit ji před vlivy špatného světa i nevhodnými nápadníky. Nechal proto vystavět věž se dvěma okny, kam ji zavřel. Tam žila v přepychu s početným služebnictvem. Zvláště chtěl zamezit tomu, aby nepřijala stále se rozmáhající nové náboženství – křesťanství. To se mu ale nepovedlo. Jednou předstírala nemoc a kněz, převlečený za lékaře, ji pokřtil. Nechala pak probourat zeď pro další okno, symbolicky to znamenalo Svatou trojici. Když to její otec zjistil, byl vzteky bez sebe a chtěl ji na místě zabít mečem. Barboře se však podařilo uprchnout do hor. Jedna skála se otevřela a mohla se ukrýt. Stala se tak patronkou horníků. To vše viděl jeden pastýř, který v okolí pásl své stádo, stal se svědkem tohoto zázraku a otci pak prozradil dívčin úkryt. Rozlícený otec ji vydal soudci, ale i přes bičování se Barbora své víry nezřekla, a tak byla odsouzena k smrti. Hlavu ji sťal svým mečem vlastní otec. Jakmile však hrůzný čin vykonal, sjel z nebe blesk a na uhel ho spálil. Proto je Barbora také patronkou dělostřelců.

Všechen výčet patronství: horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, hrobníků, zvoníků, kuchařů, řezníků, dívek; zajatců; dělostřelectva; hasičů; umírajících; vzývána za dobrou smrt, proti ohni, nebezpečí při bouřce, proti moru a horečnatým onemocněním, jako pomocnice v nouzi. Atributy: dělo, kalich (často s hostií), kniha, meč, paví pera, věž (s třemi okny); bývá vyobrazována ve společnosti dalších 13 pomocníků v nouzi.

Pranostiky:
Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li Kačenka (25.11.) naškrobená, je Baruška ucouraná.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
Od svaté Barbory se mává cepem.
Na svatou Barboru, připrav mlat a stodolu.
Na svatou Barboru, sedlák vyklepává stodolu.
Na svatou Barboru - snop na stodolu.
Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Pravi Kači (25.11,) Barča – nechajmy už tanca!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Svatá Barbora bývá naškrobená.
Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK