Pranostiky na den 1. 12.

1. prosinec v pražském Klementinu: minimum – 10 °C (r. 1788), denní průměr 1,9 °C (od r. 1961), maximum 14,3 (r. 1823).
Slunce vychází v 07:41 a zapadá v 16:05. Slunce je tedy 8 h a 23 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 36 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 42 min. Tma nastává v 18:02 a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:44.
Český název prosince souvisí pravděpodobně se slovem "siný", "prosinět" (tj. prosvítat) - prosincové dny jsou takové šedivé, bledé, mlhavé, slunce svítí v době zimního slunovratu nejslaběji v celém roce. Od 15. století a někde ještě do poloviny 19. století se hojně užíval název "prasinec" pro tento dvanáctý měsíc. Od 16. století se pro poslední měsíc v roce někde užíval název vlčí měsíc či vlčenec. Šimon Partlic sice uvádí, že sedláci vlčí měsíc počítají od 8.11. do 7. prosince, ale v jiných pramenech je vlčí měsíc ztotožňován pouze s prosincem. Pojmenování je odvozeno od průměrné doby předzimního houfování u nás kdysi početně žijících vlků. (Zdeněk Vašků)
O pranostice: "Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice." Jde o slezské rčení a jak si ho můžeme vysvětlt? Listopad a začátek prosince má být mokrý, aby se naplnily prameny. Pokud je suchý podzim a brzy vše zamrzne, vláha ze srážek se již nedostane pod povrch, takže opravdu může dojít k výraznému poklesu hladiny vody ve studních.
O počasí: Dnes začíná klimatologická zima a trvá do konce února. Všechny údaje o teplotách sbírá od roku 1775 stanice Praha - Klementinum.
Lidová rčení: Přijít na mlýnek – dostat se do vyšetřování. V druhém mlýně meleš -nedáváš pozor, nemluvíš k věci. Na žebráckou mošnu přijít – zchudnout, přijít o všechen majetek.
Dnes má svátek Iva, původ jména je dvojznačný: buď domácká zkrácenina k Ivana/Ivan - "Bůh je milostivý", nebo též jako ženská podoba jména Ivo - "tisový luk".
Dnes se připomíná sv. Eligius, patron kovářů, zlatníků, numismatiků, rytců, hodinářů, zemědělců, sedlářů, veterinářů a dalších povolání, kde se pracuje s koňmi (vedle drožkařů jsou uváděni i taxikáři). Narodil se kolem roku 588 v Chaptelat u Limoges ve Francii. Vyučil se zlatníkem v Limoges a pak odešel do severní Francie, kde pracoval s královským pokladníkem Babonem. Ten ho doporučil franskému králi Chlotarovi II. jako rádce.
Podle dobového životopisce měl zhotovit králi zlatý trůn, ale protože byl vynikající řemeslník a poctivý člověk, udělal z dodaného materiálu dva trůny. To udělalo na krále takový dojem, že Eligia jmenoval správcem mincovny (mincmistrem) v Marseille. Eligius provedl mincovní reformu a pozvedl finanční bilanci státu. Působil také jako kněz a diplomat. Je také připomínáno, že měl zásluhu na výnosech koncilů, které zakazovaly prodej otroků mimo království, a trval na tom, aby i oni mohli o nedělích a svátcích odpočívat. Za svého života mnohé vykoupil a byl velmi štědrý k chudým. Zemřel v r. 660 ve svém klášteře v Noyon a byl pohřben v katedrále. Atributy: kleště, klenotnické nástroje, podkova, model kostela, biskupské insignie.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK