Pranostiky na den 17. 12.

17. prosinec v pražském Klementinu: minimum – 23,8 °C (r. 1788), denní průměr 0,9 °C (od r. 1961), maximum 12,0 °C (r. 2015).
Slunce vychází v 07:57 a zapadá v 16:02. Slunce je tedy 8 h a 5 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 54 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 56 min. Tma nastává v 18:02 a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:58.
O počasí: I když se svátek sv. Lazara nacházel už za polovinou období tzv. tomášské zimy a pak má nastat vánoční obleva, přesto nás pranostiky varují před krutou zimou.
Ze starých kronik, počasí: L.P. 19.12. 1796 byla zima tak ostrá, jakéž jsme ještě toho roku neměli. Nazejtří kvapně ostré povětří popustilo a třetí den přes půl lokte tlustý led na Vltavě se trhnul a jíti začal. Na větším díle povětří bylo nestálé, mlhavé a nezdravé a tím nemoci sem tam se rozmáhaly.
- L.P. 18.12. 1036 poznamenal kronikář Hájek, že toho roku bylo v měsíci listopadu v Čechách zemětřesení veliké, kteréž trvalo tři dni a tři noci, od něhož i věže Neklanka nad branou vyšehradskou padla.
Lidová rčení: Míti kočky v hlavě – býti ztřeštěný. Býti hnutý v hlavě – býti potrhlý.
Dnes má svátek Daniel, význam jména je "Bůh je můj soudce".
Dnes se připomínal sv. Lazar (nyní je připomínán 29.7.) je patronem nemocných a špitálů, žebráků, ale i řezníků a hrobařů. Svatý Lazar byl bratr Marie a Marty a Ježíšův přítel. Ježíš byl častým hostem v jejich domě v Betánii u Jeruzaléma.
Legenda o vzkříšení sv. Lazara vypráví: Lazarovy sestry, Marta a Marie, poslaly z Betanie Ježíšovi zprávu, že jejich bratr, Lazar, je nemocný. Ježíš byl v té době v Jeruzalémě, což je vzdálenost 15 stadií, tedy necelé 3 km od Betanie. Nevypravil se za ním hned, ale ještě dva dny úmyslně pobýval ve městě. Když se konečně Ježíš s učedníky vypravil za Lazarem, tak ten již byl čtyři dny mrtvý a pohřbený. Jedna z Lazarových sester mu vyčetla, že kdyby přišel včas, bratr mohl ještě žít. Ježíš šel spolu s truchlícími k jeho hrobu a modlil se. Poté zvolal silným hlasem: „Lazare, pojď sem!“. A Lazar skutečně vyšel, tak jak byl do něj uložen do hrobu. Měl plátnem svázané ruce a nohy a hlavu ovinutou rouškou. Tato událost se stala šest dnů před Velikonocemi, kdy pak byl Ježíš ukřižován. Lazarova hrobka, kde došlo k jeho vzkříšení, je v městě al-Eizariya na západním břehu Jordánu a stala se poutním místem.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK