Kolem sv. Vojtěcha začalo být běžnou povinností vesnických dětí pást dobytek, kozy a husy. Na pastvě se od jara do zimy, od rána do stmívání scházely děti z celé vesnice, různého věku. V prostředí volné přírody si vedle svých povinnosti hrály a provozovaly různé zábavy. V čase jara to bylo například u kluků hotovení píšťalek z čerstvých prutů, u děvčat pletení věnečků z lučních kvítků, taneční hry, písničky. Pokud ale neměly společnost, potřebovaly svou samotu narušit, a tak na sebe pokřikovaly na dálku. Vznikly tak helekačky, hojakačky, „hlásání“. Helekáním se děti domlouvaly na praktických věcech nebo se škádlily. Nejlíp se helekání neslo v kopcovité krajině.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
