Sv. Řehoř I. (Veliký), papež a učitel církve byl významný diplomat a znalec práva, položil základy k vytvoření pozdějšího církevního státu, přispěl k rozšíření křesťanství do Anglie a Irska.
V minulosti svátek sv. Řehoře Velikého připomínaly kalendáře v den jeho smrti 12. 3. a vázaly se na něj dodnes vzpomínané pranostiky. Změna památky na výroční den jeho vysvěcení na biskupa má svůj důvod v tom, že 12. březen se nachází v postní době, kdy je prioritní postní zaměření, a proto byly některé svátky přesunuty.
Narodil se kolem roku 540 v Římě do významné patricijské rodiny, kteří měli velký majetek na Sicílii. Byl velmi nadaný, po vysokoškolských studiích se mu nabízela skvělá kariéra. Pracoval v občanské správě a už ve třiceti letech se stal významným státním soudním úředníkem. On ale otcovský dům opustil a vydal se do kláštera sv. Ondřeje a dalších šest klášterů založil na svých sicilských statcích. Velkou část zděděného majetku prodal a rozdal chudým. Předpokládá se, že se Řehoř stal benediktinským mnichem.
Legenda o konci moru:
V Římě nastal po strašné povodni hlad a poté vypukl mor. Mezi prvními oběťmi byl i papež Pelagius II. Všichni (kromě něj samého) uvažovali o Řehořovi jako o jeho nástupci, což se nakonec také potvrdilo. Na konci srpna 590 organizoval Řehoř prosebné průvody za odvrácení moru. Při průvodu, který směřoval k bazilice Panny Marie Sněžné a před Hadriánovým pomníkem odbočoval k sv. Petrovi, byl údajně viděn archanděl Michael, jak schovává meč na znamení konce moru – odtud vzniklo pojmenování Andělský hrad.
Sv. Řehoř byl zakladatelem tzv. gregoriánských mší:
Když se Řehoř dozvěděl, že bylo u zemřelého mnicha Justy nalezeno několik dukátů, čímž se mnich provinil proti slibu chudoby, dal za něj sloužit 30 mší sv. po 30 dní bezprostředně za sebou. Tento způsob byl později uznán i církví (1884). Byl sužován chorobami a zemřel 12.3. v r. 604. (Změna památky na výroční den jeho vysvěcení na biskupa má svůj důvod v tom, že 12. březen se nachází v postní době, kdy je prioritní postní zaměření, a proto byly některé svátky přesunuty).
Stal se patronem hlavně žáků, zpěváků, hudebníků a dolů. Lidé se k němu také obraceli v modlitbách a pomoc při moru a dně. Vyobrazen býval jako vysoký muž v papežským rouchu, někdy u ucha s holubicí symbolizující Ducha svatého, nebo při psaní, taktéž s holubicí.
zdroj: archiv Antonín ViK a catholica.cz
vyobrazení: internet, autor neznámý
