S příchodem srpna se dětem otevírá druhá polovina letních prázdnin, zatímco hospodáři na polích pomalu završují žně. Ty v minulosti nepředstavovaly jen namáhavou práci, ale byly jedním z největších svátků pro celou vesnici či panství, plným radosti z bohaté úrody. Právě v tomto období, kdy slunce dosahuje své největší síly, se v našich krajích často dostavují ta nejúmornější a nejspálenější horka z celého roku. Horké letní dny se promítly i do hluboce zakořeněných lidových zvyků. Významným milníkem byl zejména 15. srpen, svátek Nanebevzetí Panny Marie. V tento den se věřící scházeli ve slavnostně vyzdobených kostelech, aby si nechali posvětit kytice natrhaných polních květin a léčivých bylin. V lidovém prostředí se proto tomuto svátku dodnes říká den Marie kořenné nebo kořenné Matky Boží.
Podle staročeského dělení roku začínal Svátkem Nanebevzetí Panny Marie čas mezi létem a podzimem, označovaný starým výrazem poletí (polétí), tedy čas po létě a trval do 21. září. Staročeské členění roku bylo na osm ročních období, kterého se u nás na venkově hojně užívalo ještě koncem 19. století. Pranostika z Horácka říká: "Matička boží odnáší léto s sebou do nebe," nebo "Na Nanebevzetí léto odletí." Svátek se považoval za poslední letní.
Ve starořímském kalendáři se srpen původně jmenoval „sextilis“, čili šestý měsíc, jelikož rok tehdy začínal březnem. Když byl císaři Oktaviánovi, který vládl v letech 29 př. n. l. – 14 n. l., udělen titul Augustus (vznešený), byl na jeho počest tento měsíc pojmenován „augustus“. Tento latinský název pak přejala i většina evropských jazyků - například anglické August, německé August, francouzské Août, španělské Agosto nebo slovenské August.
České jméno pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní nástroj užívaný v raném zemědělství při žních, ty pak obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku. Český výklad je, ale odvozen i od staročeského slova sirpsti, což znamená dozrávat, zráti. Říká se, že srpen má nejkrásnější počasí v roce. Meteorologové souhlasí, přestože nejteplejším měsícem je červenec. Srpen v teplotách, ale zaostává jen málo a je v porovnání s červencem o mnoho méně deštivý.
Zaměříme-li se na srpnové pranostiky, již na první pohled nás překvapí, že jejich počet je v porovnání s červencem podstatně vyšší. Srpen býval v lidovém projevu měsíc, podle kterého naši předkové usuzovali, jaká bude nadcházející zima. Např. „Je-li v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho bílá“. Srpnové dny doprovázejí také podvečerní nebo ranní mlhy, které zvěstují hezké počasí. Však jedna z pranostik praví: „Srpnové mlhy na lukách i nad potoky zvěstují stálé a pěkné počasí.“ I rosa v srpnové trávě bývala dobrým ukazatelem počasí v příštích měsících, vznikla tak pranostika: „Rosí-li se v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.“
Mnoho srpnových pranostik se točí kolem svátku svatého Vavřince (10. 8.). Kdysi byl považován za první podzimní den a ukazoval, jaký by měl podzim být. Jedna z pranostik říká: „Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí.“ Vavřinec také urychluje zrání plodů i plodin, a proto „Svatý Vavřinec dává slívám štulec“. Opomínat nesmíme ani svátek Panny Marie (15.8.). Pranostika o ní tvrdí, že: „Panna Marie první oříšky dává.“ V srpnu se také postupně začínají zkracovat dny. Za to údajně může svatý Bartoloměj (24.8.). Říká se, že: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí.“ Tento den byl kdysi impulsem pro zemědělce, kterým pranostika doporučovala: „Na svatého Bartoloměje chytrý sedlák žitko seje.“
Během srpna se na severní polokouli zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první srpnový den dlouhý okolo 15 hodin a 12 minut. Poslední den v srpnu je kratší o 1 hodinu a 41 minut. Slunce vychází okolo 6.18 a zapadá v 19.49 hodin.
Podle meteorologických měření v pražském Klementinu:
Od 18. století byla nejvyšší srpnová teplota zaznamenána 13. srpna 2003 a 8. srpna 2015 (36,8 °C) a nejnižší 26. srpna 1980 (6,4 °C). Průměrné srpnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 17,3 do 20,9 °C.
Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy (40,4 °C). Byla to také vůbec nejvyšší teplota v historii měření v Česku. Nejnižší teplota byla 20. srpna 1991 na Horské Kvildě na Šumavě (−5 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 12. srpna 2002 v Českém Jiřetíně na Mostecku (226,8 mm).
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov
vyobrazení: obraz, autor: František Milan Lejček (1896-1980)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
