Ve středověku byl svatý Vavřinec uctíván jako ochránce před ohněm, od 17. století ho v této funkci nahradil svatý Florián. Díky legendě o záchraně sv. Vavřince se jeřabiny staly symbolickou ochranou před ohněm a bleskem a jsou také spojovány s plodností: Je-li hodně jeřabin, zdaří se pšenice, urodí se hodně malin, narodí se hodně dětí. Když má jeřáb hodně květů, zdaří se oves.
Věnce, věnečky nebo větvičky se dávaly na dveře, do oken, do štítů chalup i stodol, aby je chránily před ničivými požáry a bouřkami. Místy se zavěšovaly věnečky nebo korálky z bobulí jeřábu navlečených na niti. Jako ochrana hospodářství sloužil také obrázek svatého Vavřince v domě. O svátku sv. Vavřince se rozeznívaly zvony a konaly se proslulé pouti, někde zůstaly tyhle tradice živé dodnes.
