Je to sice poněkud podivná otázka starat se v nejparnějším létě o to, jak bude v zimě, ale staré pranostiky právě na počasí v srpnu stavěly své proroctví, jak bude na podzim a v zimě. Proto i staří hospodáři si všímali jaké bude počasí hlavně o těchto dnech: sv. Vavřince 10. srpna, Nanebevzetí Panny Marie 15. a sv. Bartoloměje 24. srpna.
Podle těchto starých předpovědí ověřených dlouholetými zkušenostmi, ovšem za klimatických poměrů také dávných časů: „Je-li v prvních týdnech srpna horko, zůstane zima dlouho bílá“ a druhá předpověď praví, že „Srpen z počátku-li hřeje, zima se dlouho sněhem skvěje“. Také parno na sv. Dominika (4.8.) zvěstuje dlouhou zimu.
O možném podzimním počasí staré pranostiky praví:
„Je-li o Vavřinci (10.8.) pěkně, je možno čekati pěkné podletí“. A požehnaný podzim a počasí příznivé vinné révě, je možno očekávati také tehdy, je-li v den Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) pěkná pohoda. Bude-li na sv. Vavřince a na sv. Bartoloměje hezky, bude podle jedné pranostiky asi také příznivý podzim: „Jaký sv. Bartoloměj, takový celý podzim“.
Všeobecně pak pranostiky předpovídají: "Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzim, tuhou zimu a znamenité víno, je-li však léto mokré, pak lze čekati v příštím roce drahotu."
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov
vyobrazení: obraz, autor: Josef Holub (1870 - 1957)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
