Následuje po Popeleční středě, název dne je pravděpodobně odvozen od režného pytlového postního roucha. Někteří se loučili s masopustem těžce a prodlužovali si jej o popeleční středu, těm pak byl čtvrtek prvním postním dnem a nikoli předchozí středa popeleční.
Podle lidového výkladu Pytlový čtvrtek se tak jmenuje, poněvadž prý se po masopustě do čtvrtka všechny dobroty zpytlují (sní). Tento čtvrtek budil asi v nejednom bolnou vzpomínku na „tučný čtvrtek“ prožitý před týdnem v náladě opačné. Pytlový čtvrtek byl i tak významným dnem, protože každý znalec národopisu našeho také ví, že čtvrtek vůbec po celý rok od pradávna byl svěcen pověrečně: „Nepředeno a práce jakákoliv nekonána a večer ponechány zbytky jídel na miskách pro skřítky.“ (1900)
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
