Popeleční středa, půst střídá Masopust

Popeleční středa, půst střídá Masopust

Už ze 7. století pocházejí záznamy, že tímto dnem začínalo čtyřicetidenní postní období. Tomuto dnu se také říkalo bláznivá, černá či škaredá středa. Ukončuje masopustní veselí a nastává čas střídmosti a rozjímání. Pro křesťanský svět začíná doba půstu, trvající 40 dní, na jejímž konci je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista (Boží hod velikonoční). Podle církve se lidé postí, aby si připomněli Ježíšův čtyřicetidenní pobyt na poušti, kde se stravoval prostým způsobem a odolával pokušení ďábla. Po celý půst nebyly žádné tancovačky, hlučné svatby a nebylo vhodné smlouvat si noční milostná dostaveníčka.

V katolických kostelech dostávají lidé na Popeleční středu ráno při neokázalé mši na čelo znamení kříže, které jim uděluje kněz popelem (neboli popelec), který pochází ze spálených ratolestí (kočiček) posvěcených na Květnou neděli předchozího roku. Říká při tom větu „Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš“, nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“. Tímto se věřícím připomíná pomíjivost života a nutnost pokání. Křížek měl, ale i zcela prozaický význam, lidé věřívali, že s jeho znamením je nebude bolet hlava a pokud si popel s čela hned nesetřou, ochrání je i před nemocemi a budou se po celý rok těšit ze svého pevného zdraví.

Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice