Jde o slovní spojení, které znamená předmět sporu, příčinu hádky nebo konfliktu. Vyjadřuje situaci, kdy nějaká věc, osoba či událost rozdělí lidi na znepřátelené strany. Původ tohoto rčení sahá až do řecké mytologie. Podle legendy hodila bohyně sváru Eris mezi bohyně zlaté jablko s nápisem „Pro nejkrásnější“. Spor o to, komu jablko patří, nakonec vedl k událostem, které vyústily ve slavnou trojskou válku.
Legenda o jablku sváru:
Syn trojského krále Priama Paris to neměl lehké, už od kolébky. Do vínku totiž dostal mimo jiné i předpověď, že způsobí zkázu rodného města, a proto mu byl připraven jiný osud než osud hýčkaného královského syna. Aby se vyhnuli věštbě, rodiče jej pohodili. Mladičkého chlapce se ujali pastýři a jeho další život ovlivnila bohyně sváru Eris. Jako jediná z bohů nebyla pozvána na svatbu bohyně Thetidy a smrtelníka Pélopa, a proto se rozhodla ne snad sňatek překazit, ale rozeštvat svatebčany. K tomu využila ukradené zlaté jablko nesmrtelnosti ze zahrady Hesperidek, na které napsala „Té nejkrásnější“ a vhodila ho mezi svatebčany.
Rozhodnout, která z bohyň — Héra, Athéna nebo Afrodíta — je nejkrásnější, se nikdo z bohů neodvážil. Nakonec připadlo Diovi, nejvyššímu z bohů, aby o celé záležitosti rozhodl. Ten však považoval za moudré zbavit se odpovědnosti, a tak svěřil zlaté jablko Hermovi a poslal ho za mladíkem, který dosud nepoznal ženu, aby spor rozsoudil. Tak se stalo, že se před Paridem na břehu říčky Idy objevil Hermés se třemi bohyněmi, podal mu ono „jablko sváru“ a požádal ho, aby je přisoudil té, kterou považuje za nejkrásnější.
Paridův výběr nejkrásnější z bohyň nebyl zdaleka objektivní. Každá z nich mu totiž nabídla svůdnou odměnu, pokud zvolí právě ji. Héra mu slibovala moc a bohatství, Athéna moudrost, slávu a vítězství v každém boji. Afrodíté však Parida zaujala jinak — slíbila mu to jediné, po čem může srdce mladíka zatoužit: lásku nejkrásnější ženy na světě. Tou ženou byla Helena, dcera nejvyššího boha Dia a královny Lédy. Jenže bohyně jaksi opomněla dodat, že Helena je již vdaná — jejím manželem byl spartský král Meneláos. Paris přesto podlehl svému osudu a Helenu unesl do Tróje. Tím započal největší z řeckých válek — válku trojskou, o níž se vypráví v příbězích o Achillově patě i o danajském daru. Trvala deset let a skončila zkázou Tróje, přesně tak, jak bylo kdysi maličkému Paridovi předpovězeno.
zdroj: kniha Proč se říká 222, napsala Stanislava Kovářová a archiv Antonín ViK
