Pranostiky na den 28. 1.

28. leden v pražském Klementinu: minimum – 23,3 °C (r. 1830), denní průměr 0,6 °C (od r. 1961), maximum 14,1 °C (r. 2002)
Slunce vychází v 07:42 a zapadá v 16:51. Slunce je tedy 9 h a 9 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 14 h a 50 minut. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 6 min. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:50 a tma v 18:43.
O pranostice a počasí: "Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví." Uvedená pranostika vystihuje zakořeněné lidové mínění, že si zima musí přijít na své. Týká se let, kdy zima nevrcholí v lednu, ale v únoru. Pro příklad nemusíme chodit do příliš dávné historie, málo ledový konec ledna byl v roce 1983, kdy ve dnech 27. - 29. ledna byla zaznamenána postupně denní maxima teploty 12,5, 11,8 a 11 st. C. Tím byly ve dvou dnech uvedeného časového intervalu vytvořeny nové kalendářně vázané rekordy maximálních teplot v Praze Klementinu za 208 let pozorování. Pak následoval studenější únor s nejnižšími průměrnými teplotami kolem -7 st. C zhruba v polovině měsíce.
- L.P. 1264 velicí větrové byli okolo Prahy a téměř po vší zemi české mnohá stavení zbořili, množství také stromoví v lesích z kořene vyvrátili, okna sklenná v kostele pražském vybili. (Veleslavín)
- L.P. 1796 si k 27. lednu třetí ředitel klementinské hvězdárny Antonín Strnad poznamenal: "Mouchy létaly a bzučely jako na jaře."
Ze starých kronik: L.P. 28.1. 1496 se zřítila část Karlova mostu v místech, kde se dnes nachází sousoší Pieta. Za příčinu katastrofy byl označen těžký kámen, který po mostě den předtím převáželi za pomoci osmi koní. Událost je v kronice královské Prahy popisována takto: "V roce 1496 zase most pobořil se tam, kde jsou Boží muky prý proto, že tudy den před tím vezli kámen těžký osmi koni; opravován pak most byl za Vladislava důkladněji i s věžemi. Opravy ty trvaly do r. 1503, a tím teprv vlastně jakoby ukončeno bylo dílo Karlovo po 146 letech."
Lidová rčení: Ani kdyby mi bažanta dávali - ani za nic. Koupil si bečány - brečí, je ubrečený.
Dnes má svátek Otýlie. Jméno německého původu, údajně se vytvořilo jako ženská verze jména Otto, která vychází ze slova "odo", tedy "majetek, štěstí, blahobyt."
Dnes má svátek sv. Tomáš Akvinský. Patron dominikánů, filozofů, katolických škol a fakult, knihkupců, studentů, teologů a výrobců tužek.
Stal se jedním z největších filosofů středověku a dodnes se o něm učí studenti na vysokých školách. V katolické církvi platí za jednu z největších teologických autorit. Narodil se kolem roku 1225 jako syn hraběte Landolfa.
Byl vychováván v montekasinském klášteře a později dán na vysokou školu do Neapole. Vstoupil do dominikánského kláštera, a proto byl od rodných bratrů vězněn, aby nečinil vznešenému rodu hanbu a aby se vzdal úmyslu žít řeholním životem. Po 18 měsících se mu podařilo uprchnout zpět do kláštera, kde ihned složil řeholní sliby. Vzdělával se dále v Kolíně nad Rýnem. V Paříži se stal profesorem a doktorem bohosloví. Jako učitel a spisovatel dosáhl světové pověsti. Největším a nejznámějším jeho dílem je "Summa teologie." Odpovědi na všechny otázky hledal v modlitbě, která naplňovala jeho život. Zemřel v r. 1274.

zdroj: knižní archiv Antonín ViK, kniha Medardova kápě - Jan Munzar a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK