Pranostiky na den 20. 1.

20. leden v pražském Klementinu: minimum – 20 °C (r. 1850), denní průměr -0,9 °C (od r. 1961), maximum 14,2 °C (r. 2007)
Slunce vychází v 07:51 a zapadá v 16:38. Slunce je tedy 8 h a 46 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 13 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 24 min. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 05:57 a tma v 18:32.
O pranostikách: K Fabiánovi a Šebestiánovi se váže několik pranostik. V lidové meteorologii se někdy hovoří i o "fabiánské zimě", např. "Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo, a ne tak snadno ku zdraví přijde." nebo "Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu." Tento den patřil u našich předků mezi neblahé (nešťastné) dny, v nichž se nedoporučovalo cokoli začínat, vydat se na cestu, uzavřít sňatek a bylo nebezpečné i onemocnět. Viz pranostiky níže.
O počasí: Podle průměrných denních teplot k jednotlivým kalendářním dnům roku (vycházejících z více než 200leté řady pozorování) vrcholí zima v Praze kolem 15. ledna s vedlejším vrcholem ve dnech 22. - 23. ledna.
Lidová rčení: Stát se starou bačkorou - nestát za nic. Natáhnout bagančata - pospíšit si, chvatně odejít, umřít.
Dnes má svátek Ilona, jde o maďarskou podobu jména Helena - "pochodeň z hořícího rákosí".
Dnes se připomíná sv. Šebestián, patron hrnčířů, koželuhů, umírajících, vojáků a zahradníků. Šebestiánova matka byla z Milána, otec byl úředníkem v Narboně, na jihu Francie. Není zcela jisté, na kterém z těchto dvou míst se Šebestián narodil. V Římě se stal důstojníkem císařské stráže. Navštěvoval uvězněné křesťany, sytil je, těšil a povzbuzoval k vytrvalosti ve víře. Na utvrzení svých slov o ceně věčného života uzdravil z němoty Zoё, manželku kancléře a obrátil na víru žalářníky, prefekta a další. Císař, když se dozvěděl, že Šebestián je křesťanem, rozkázal, aby svlečen byl přivázán ke sloupu a vojíni do něj stříleli šípy. Stalo se tak a vojíni jej pak v bezvědomí opustili.
Irena, která jej chtěla pohřbít, zjistila že žije a ve svém domě jej ošetřila. Po uzdravení opět předstoupil před císaře, aby hájil křesťany, a žádal i na něm obrácení. Ten jej však dal v cirku zbičovat a dotlouci železnými sochory. Jeho tělo bylo vhozeno do stoky, ale křesťané je nalezli, vytáhli a pohřbili v katakombách při Via Appia. Krátce po jeho smrti byl začátkem IV. století prostor u jeho hrobu rozšířen na kryptu, kterou schodištěm spojili s bazilikou a tu později přejmenovali podle tohoto světce. Atributy: šípy, kterými je probodán obnažený voják, přivázaný ke stromu nebo sloupu.

Vysvětlení pranostik:
Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, do kdy je vhodné prořezávat stromy.

Všechny pranostiky:
Fabiánská zima pálí.
Svatý Fabián je zimy pán.
Fabiánky - radovánky. (zimní radovánky)
Fabiánské mrazy málokdy schází.
Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
O svatém Fabiánu, bez kožichu ani ránu.
Fabiánské zimy i cikán se bojí.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
Na svatého Fabiána a Šebestiána se musí někdo utopit nebo aspoň na ledě probořit, zmrznout nebo alespoň omrznout.
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
Zdeněk Vašků - Velký pranostikon
vyobrazení: koláž Antonín ViK