Pranostiky na den 15. 6.

15. červen v pražském Klementinu: minimum 6,8 °C (r. 1941), denní průměr 17,8 °C (od r. 1961), maximum 33,7 °C (r. 2019).
Slunce vychází v 04:52 a zapadá v 21:12. Slunce je tedy 16 h a 20 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 7 h a 39 minut.
Pranostiky: Den svatého Víta má významné postavení i v selském kalendáři. Spolu s Medardem a sv. Janem Křtitelem patří k pranosticky nejbohatším dnům měsíce června. Mnoho pranostik také tento den v důsledku předcházení (o 10 dnů) juliánského kalendáře určuje za den letního slunovratu. Např: "Na svatého Víta ve dne i v noci svítá."
Ze starých kronik, o počasí: L.P. 1406 v outerý, na den sv. Víta bylo hrozné a strašlivé zatmění slunce, takže se lidé sotva viděti a poznati mohli. (Veleslavín)
- L.P. 1623, Na den Božího těla, když se obyčejná slavná procesí v městě Kutný Hoře konala, tak velký déšť spadl, že v půl hodině kupecké k jarmarku postavené krámy, vozy a jiné těžké věci po ulici plavaly. Také takové krupobití bylo, že v kostelích a v domích okna vytlučena byla, v polích ovce a v lesích zvěř poraněna, mnohá i pobita byla. (J. Fr. Beckovský)
- L.P. 1601 při času sv. Víta, z častých a velikých pršek, a to ode dne sv. Medarda (8.6.) začatých, taková veliká povodeň přišla, že netoliko zde při městě, ale i po všem království Českém na travách ještě neposečených, kteréžto potom k užitku přivedeny býti nemohly, znamenitou škodu učinila. Pán Bůh s námi. (M. Šimon Plachý z Třebenice)
Události ze starých kronik: L.P. 1754 Prokop Diviš sestavil v Příměticích u Znojma první bleskosvod. Zápis z kroniky: Český farář a vynálezce Prokop Diviš postavil u fary své v Příměticích první hromosvod, jemuž dal jméno meteorologický stroj. Bylo to o 6 let dříve, než vztyčil Benjamin Franklin první hromosvod ve Filadelfii.
- L.P. 1420 město Bydžov ohněm domácím z gruntu vyhořelo a od prudkosti plamene mnoho lidí zahynulo. To město nějaký Byd, syn Slavimila, pána kouřimského roku 763 nejprve založil. (Veleslavín)
- L.P. 1483 v polovici měsíce června začal se veliký mor v Čechách a nejvíce v Praze, takže při některých farách více než po 30 za den pochovávali. Trval až do středy po sv. Matouši a přestal toho dne, kdy se bouřka obcí proti konšelům v Praze započala. Král Vladislav ujel před morem a byl v Třebíči a tam jako člověk mladý s dvořany svými kratochvílil. (Veleslavín)
- L.P. 1909 byl v Českých Budějovicích zahájen provoz elektrické tramvaje.
Svátek má Vít, pochází z latinského "vitus", v překladu "živý, živoucí, veselý".
V tento den se připomíná i sv. Vít, je velmi oblíbeným světcem. Je patron: hostinských, lékárníků, kovářů, herců, sládků, horníků, němých a hluchých. Je vzýván k ochraně cudnosti i za odstranění neplodnosti; proti očním a ušním onemocněním; pomocník proti vzteklině, epilepsii. Narodil se kolem roku 297 na Sicílii, zemřel mučednickou smrtí ve věku 7 let. Podle legendy ho vhodili do kotle s vařícím olejem, poté předhodili lvům, ale Vít přežil bez zranění. Pak ho mučitelé natáhli na skřipec a nakonec sťali. Kult sv. Víta je velmi živý i v Čechách. Vít je považován za patrona Čech, je mu zasvěcen jeden z nejkrásnějších kostelů, Chrám sv. Víta v Praze.

Vysvětlení pranostik:
Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.

Pranostiky:
Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
Na svatého Víta, konec veselého léta.
Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
(Předznamenává nejdelší den a nejkratší noc, tedy letní slunovrat.)
Jestliže Víta českého dědice znáš, na ten svátek nejdelší den máš.
Na svatého Víta, hlava ještě nespí a u nohou již svítá.
Na sv. Víta hlava líhá a u zadnice svítá.
Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
Na svatého Víta o půlnoci svítá.
Na svatého Víta, celou noc svítá.
Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
Svatý Vít mění čas.
Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
Po svatém Vítu se dny krátí a krávy mléko tratí.
Svatý Vít, slívu štíp. (ubral na smetaně, v letních parnech krávy již méně dojí, neboli, že přesušují.)
Svatý Vít, přichází mlíko pít.
Svatý Vít sběračku, svatý Jan hrotničku (škopík) a svatá Anna (26.7.) polovičku.
Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
Svatý Vít přináší sebou deště.
Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
Svatý Vít dává trávě pít.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
Kdo seje na Víta, škoda žita.
Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí. (z roku 1793)
Nesej na svatého Víta – škoda žita!
O svatém Vítě půl zrna v žitě.
Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.

zdroj: archiv Antonín ViK, J. Fr. Beckovský - Poselkyně starých příběhův českých a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK