Svatý Vít, je velmi oblíbeným světcem. Je patronem hostinských, lékárníků, kovářů, herců, sládků, horníků, němých a hluchých. Kult sv. Víta je velmi živý i v Čechách. Vít je považován za patrona Čech a je mu zasvěcen jeden z nejkrásnějších kostelů, Chrám sv. Víta v Praze.
Sv. Vít je vzýván k ochraně cudnosti i za odstranění neplodnosti, proti očním a ušním onemocněním, pomocník proti vzteklině, epilepsii („tanec svatého Víta“) a proti hadímu uštknutí. Se svatovítskou ochranou proti duševním chorobám, zvláště psotníku dětí, souvisely obětní dary v podobě černých kuřat, které lidi nosili do kostelů sv. Víta, jak to bylo zvykem v Rakousku a Bavorsku. Oběť kuřete měla posedlost démonem (jak si lidé nemoc vykládali) vztáhnout na sebe.
O jeho životě je málo historicky podložených zpráv, však také jeho život byl velmi krátký. Vít se pravděpodobně narodil koncem III. století na Sicílii. Jako rodné město bývá uváděna Masara a jako otec bohatý Hylas (či Ilasius), s římským občanstvím, označovaný také za pohanského šlechtice. Jako vychovatelé jsou uváděni křesťanská chůva Krescencie a její manžel Modest. Nejstarší zachovaný životopis pochází až ze VII. století a popisuje Víta jako zázračného chlapce, kterého nedokázal od víry nikdo odvrátit. Ani jeho pohanský otec, ani soudce Valerián, ani císař Dioklecián, ani smrtelná muka. Zemřel mučednickou smrtí asi ve věku 12 let. Podle legendy ho vhodili do kotle s vařícím olejem, chlapci se však zázrakem nic nestalo. Měl ho tedy rozsápat lev, ale zvíře pokojně ulehlo k jeho nohám. Pak ho mučitelé natáhli na skřipec a nakonec sťali. Uvádí se, že při jeho popravě se začaly bořit vlivem zemětřesení pohanské chrámy.
V 8. století byly jeho ostatky přeneseny do francouzského St. Dennis a odtud do kláštera v Corvey. Rámě sv. Víta bylo německým králem Jindřichem I. darováno sv. knížeti Václavu, který k Vítově poctě zbudoval začátkem X. stol. na Pražském hradě chrám. Císař Karel IV. tam pak nechal k Vítově oslavě postavit katedrálu. Nespokojil se však jen s Vítovým ramenem, ale v roce 1355 přivezl prý do Prahy značnou část jeho zbývajících ostatků. Uloženy jsou v oltáři sv. Víta v ochozu za hlavním oltářem.
Svatý Vít bývá zobrazován jako dítě nebo mladík. V ruce drží na znamení své mučednické smrti palmovou ratolest, někdy u jeho nohou leží lev, od 15 století ho provází i kohout, který je symbolem bdělosti.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, Wikipedia
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
