Narodil se ve Francii, v šlechtické rodině asi kolem roku 472, některé životopisy uvádí i rok 459. Byl velmi srdečný a dobrotivý a dal se na kněžskou dráhu. Pro svou otevřenou a zároveň bohabojnou povahu byl oblíbený nejenom mezi obyčejnými lidmi, ale vážili si ho i franští králové. Později se stal biskupem a tento úřad zastával až do své smrti v r. 561. Je patronem sedláků, vinařů, sládků, meteorologů, ale i zlodějů (jeho milosrdný postoj k nim předpokládal jejich obrácení). Medarda často umělci zobrazovali s úsměvem, proto je považován i za pomocníka proti bolestem zubů a proti horečce a choromyslnosti.
Legenda o sv. Medardovi:
Vypráví, že když byl Medard v chlapeckém věku, zastihla ho v polích bouře a liják. V té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho svými roztaženými perutěmi ochránil před promoknutím. Příběh se stal podnětem ke vzývání Medarda proti deštivému počasí zejména o senách, proto ho rolníci vzývají za suché počasí při sklizni sena. Jeho smrt je zase spojována s horkým deštěm, který započal, když Medard umřel.
