Měsíc červen nese v mnoha jazycích název odvozený z latinského iunius, což se dává do souvislosti s bohyní Junonou anebo též se slovem "iunior", tedy "mladší". I v češtině se kdysi červen nazýval „malý červen“ a „červnem“ byl až červenec. Název se vysvětloval různě, od červenání jahod přes červy, kteří škodí úrodě, až po souvislost s hmyzem červcem, který se v minulosti používal k barvení látek. Nejpravděpodobnější je varianta, že pro tento měsíc je typická červená barva, kterou se vyznačuje celá řada dozrávajících plodů, jako jsou třešně, višně, jahody, maliny a aby se to nepletlo, tak K. J. Erben odvozoval pojmenování tohoto měsíce od kvetoucí červené šípkové růže.
V tomto měsíci se některý rok slaví svátek: Boží tělo neboli Slavnost Těla a krve Páně. Jde o svátek pohyblivý a slaví se druhou neděli po Svatodušní neděli, což bývá v rozmezí mezi 21. 5. a 24. 6. Je to jeden z nejhonosnějších církevních svátků.
V polovině června se slaví svátek sv. Víta (15.6.) a s ním býval spojován i počátek kosení, senoseče. Vrcholem měsíce června je pak den, kdy Slunce stojí nad obratníkem raka a nastává letní slunovrat (21.6.). Naši předkové vnímali slunovrat jako vyvrcholení zápasu světla a tepla nad zimou a temnotou a věřili, že v tom čase se uvolňují magické síly země, neboť obracející se slunce nad nimi ztrácí svou moc. Vyvrcholením tajemného poselství noci letního slunovratu je Svatojánská noc (z 23. na 24. června). Tento večer byl i velkou příležitostí k milostnému čarování, a to zejména pro dívky.
Co se týká počasí, červen by měl být teplý až žhavý, jak to dosvědčuje pranostika: Když červen slunce pohostí, úroda bude v hojnosti. Červen má silný statisticky podložený vliv na červenec a částečně i na srpen. Znamená to, že po červnu teplejším než obvykle bude pravděpodobně nadprůměrně teplý červenec, popř. srpen. Nejznámější červnové pranostiky se vztahují k Medardu a souvisejí s nástupem evropského vlhkého letního období: Medardova kápě - čtyřicet dní kape. Nejvíce rčení se týká Jana Křtitele vzhledem k jeho blízkosti k letnímu slunovratu: Na sv. Jana otvírá se létu brána.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a Český rok od jara do zimy, napsala Milada Motlová
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý, obraz: Amalie Mánesová (1817, Praha -1883, Praha), Červen
