Pranostiky na den 10. 8.

10. srpen v pražském Klementinu: minimum 9,6 °C (r. 1784), denní průměr 19,7 °C (od r. 1961), maximum 35,9 °C (r. 2015).
Slunce vychází v 05:47 a zapadá v 20:31. Slunce je tedy 14 h a 44 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 9 h a 15 minut. Z toho je astronomická noc (tma) 4 h a 35 min. Tma nastává ve 22:51, kdy je konec večerního astronomického soumraku a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 03:26.
O pranostikách: Z hlediska kalendáře je sv. Vavřinec velmi důležitým světcem. Vavřinec je prvním "podzimním bratrem", který zahajuje pěstování podzimních plodin. Např. řepka by se měla zasadit v den sv. Vavřince, ale ponouká i ke sklizni řepy, brambor. V tuto dobu se výrazněji krátí den a bylo nutno "Na svatého Vavřince dát svícen do světnice."
Pověry: Existují "Vavřincovy slzy", což jsou padající hvězdy o nocích uprostřed srpna. "Vavřincův chléb" je v tento den v kostele požehnaný chléb a rozdávaný chudákům i dobytku. Za léčebný prostředek se považovala "Vavřincova bylina", "vavřín", neboli bobkový list. Před nebezpečím ohně měly chránit "Vavřincovy uhle". Vše najdete zde.
Ze starých kronik: L.P. 1589 ve čtvrtek, den sv. Vavřince, v hodinu 22. město Jitčín (Jičín) všecko z gruntu vyhořelo, kladeným-li ohněm či z nešetrnosti, věděti se nemůže. Dříve hodiny všecko město v ohni bylo a dříve dvou hodin všecko také i s předměstím shořelo. Shořel i rathouz i kostel s věží, na níž 4 zvonové byli a ti se slili. Ssulo se klenutí, kruchta i sloupové kamenní v kostele. Ve všem městě 3 světnice zůstaly, v rathouze, na faře a v škole. Lidí 17 zahynulo, kteříž na díle v ohni uhořeli, na díle se dýmem zdusili. (Veleslavín)
- L.P. 1675 při slavnosti sv. Vavřince ukázalo se velmi mnoho kobylek okolo Kutné Hory, v Kolíně a odtud letěly k Poděbradům, Nymburku, Mělníku, a tak celou zemi českou na otavách, stromích, ovoci pohubíce, potom dále uletěly.
Lidová rčení: Spát na psí plachtě - nepokojně spáti.
Svátek má Vavřinec, jméno znamená "vítěz, vavřínem ověnčený", případně jako "pocházející z Lorenta.".
Dnes se připomíná sv. Vavřinec, archivářů, jáhnů, chudých, správců majetku, kuchařů, sklenářů, hasičů, duší v očistci; Španělska, města Říma a Florencie.
Pocházel ze Španělska. Jeho rodiči prý byli Orancius a Patientie. V mládí přišel do Říma a za svého učitele si zvolil pozdějšího papeže Sixta, který tehdy byl knězem. Vavřinec vynikal ve ctnostech a byl velmi důsledný v otázkách mravní čistoty. Sixtus II. po zvolení za papeže r. 257 ho jmenoval na místo arcijáhna do čela římské církve. Stal se tak prvním ze sedmi římských jáhnů. Měl krom jiných služeb za úkol i péči o chudé, nemocné a byl správcem církevního jmění. Za krutého pronásledování rozdal všechny peníze i cennosti církve chudým a když na něj bylo naléháno, aby je vydal, poukázal na nemocné a chudé se slovy: "Zde je naše věčné bohatství, které vždycky vynáší." To mu vyneslo mučení a vstup do Božího království z rozžhaveného roštu. Úmrtí v r. 258.

Pranostiky značící nástup podzimu:
První podzimní den je na svatého Vavřince.
Svatý Vavřinec jest prvý podzimec.
Na Vavřince dopoledne léto, odpoledne podzim.
Svatý Vavřinec ukazuje, kdy polétí nastupuje.
Svatý Vavřinec dá létu prvý žďuchanec.
Na svatého Vavřince svícen do světnice.
Do Vavřince užij slunce.
Svatý Vavřinec končí psí dny.

Vinařské pranostiky:
Když na Vavřince slunce svítí, budeme hojnost dobrého vína míti.
Na svatého Vavřince slunečnost - vína hojnost.
Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
Na Vavřince slunce všudy, naplňuje vínem sudy.

Žňové pranostiky:
Svatý Vavřinec odvádí žence.
Svatý Vavřinec má napolo upleten dožínkový věnec.
Svatý Vavřinec dělá žním konec.
Svatý Vavřinec srp věší na klínec.
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.

Ostatní pranostiky:
Jestliže na svatého Vavřince prší, bude hodně myší.
První podzimní den je na svatého Vavřince.
Svatý Vavřinec dá létu žďuchanec.
Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce.
Počasí na svatého Vavřince, jaké jest, takové se udrží několik dní.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Na svatého Vavřince - hop zemáky do hrnce.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Na svatého Vavřince svícen do světnice.
Na svatého Vavřince brambory do hrnce.

A na závěr jedna dlouhá pranostika, možná jedna z nejdelších:
Na svatého Vavřince se v pravé poledne usuzuje podle vody na podzimní a zimní počasí. Je-li voda zcela klidná, bude i podzim ve svém průběhu mírný a příhodný a rovněž zima odezní bez velkých mrazů, ledovic, větru a sněhu plískanic. Jak mnoho je však vodní hladina zvlněná, tak proměnlivý bude podzimní čas a tolik bude v zimě následovat sněžení a mrazů jiskření.

Vysvětlení pranostik:
Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK