Tento meteorický roj je činný od 17. července do 24. srpna, maximum roje přichází mezi 11. a 13. srpnem. V maximu je možné pozorovat až 70 meteorů za hodinu. Prachové částice zvané meteoroidy padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složena z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.
Nejstarší informace o tomto roji pocházejí z roku 36 z Číny. Další zprávy pocházejí z Japonska a Koreje. Další zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Za což byl odsouzen k smrti upálením na železném roštu. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly "třpytivé slzy" a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince". Skutečnost, že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině devatenáctého století.
Pranostiky pramenící z tohoto přírodního úkazu:
- Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
- Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
Název roje je podle souhvězdí Persea:
První známé pozorování v Evropě pochází z roku 811. Roku 1762 objevil nizozemský přírodovědec Pieter van Musschenbroek, že zvýšená srpnová meteorická aktivita je každoročně se opakující událostí. V roce 1835 uveřejnil belgický astronom Adolphe Quetelet zprávu o roji „vylétajícím“ ze souhvězdí Persea.
Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna. Meteoroidy roje Perseid se střetávají se zemskou atmosférou velmi vysokou rychlostí 59 km/s. To je i ve světě meteorů spíše vyšší hodnota. Pomalé mívají 16-20 km/s, nejrychlejší 71 km/s. Jak částice vstupují do atmosféry, začínají zářit díky tření o řídký vzduch ve výšce kolem 80-120 km. Většinou se hned vypaří a jen ty největší se rozpadají, vybuchují a zanechávají za sebou svítící stopy viditelné třeba jen sekundu nebo i několik minut. Počet spatřených meteorů za hodinu bude hodně kolísat. Může se stát, že i dvacet minut neuvidíme žádný a pak spadne třeba pět meteorů za 5 minut. Během maxima uvidí jeden pozorovatel za hodinu asi 70 Perseid.
Za jasných nocí bývají v tomto období vidět stovky padajících meteoritů. Při pohledu na padající hvězdy si můžete přát naprosto cokoliv, zda se plní přání i při pádu meteoritů nevíme, ale můžete vyzkoušet. Údajně prý ale Vavřincovy slzy plní takřka stoprocentně přání zamilovaných, kteří si přejí věrnou lásku a manželské štěstí…
zdroj: archiv Antonín ViK a Wikipedia
vyobrazení: obraz, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
