Pranostiky na den 10. 1.

Váže se k datu: 10. ledna

10. leden v pražském Klementinu: minimum – 25 °C (r. 1849), denní průměr -2,1 °C (od r. 1961), maximum 16,7 °C (r. 1991)
Slunce vychází v 07:59 a zapadá v 16:23. Slunce je tedy 8 h a 24 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 15 h a 35 min. Z toho je astronomická noc (tma) 11 hod. a 41 min. Tma nastává v 18:20 a ranní astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 06:02.
O pranostice: "Na den svatého Pavla Poustevníka je-li pěkný den, bude příznivý rok, je-li větrný den, bude mokrý." Dříve to bylo velmi rozšířené pověrečné hospodářské pravidlo.
Lidová rčení: Najít někde Ameriku - dostat se někam, kde se máme dobře. Šel do Amstrdámu - někam daleko, říká se dítěti, když se ptá kam někdo šel.
Dnes má svátek Břetislav. První část jména je odvozena od slovesa brečeti, původně "zvučeti, hlučeti". Druhá část slav znamená "slavný". Význam jména je "slavný bojovým rykem".
Dnes se připomíná sv. Pavel "Poustevník" Thébský. Patron košikářů, výrobců rohožek, poustevníků. Narodil se v Thébách v Horním Egyptě. Za pronásledování byl udán jako křesťan a utekl na poušť. Našel si místo chráněné skálou, s palmou a vodním pramenem. Žil tam v přísném odříkání po 90 let a s nikým se nesetkal, až jej objevil 90letý poustevník Antonín, kterému cestu ukázala zvířata. Oba poustevníci spolu hovořili, a Pavel požádal Antonína o plášť darovaný Athanášem, aby ho v něm pochoval, protože nadešla hodina jeho smrti. Pavel skonal, než se Antonín s pláštěm vrátil. Antonín jej pohřbil a vzal si na památku jeho roucho z palmového listí. Pavlova postava je nesporně historická a jeho život vylíčil svatý Jeroným r. 376. Ve 12. století, za císaře Manuela Komnena, bylo jeho tělo přeneseno do Cařihradu, odtud asi v roce 1240 do Benátek a pak do Ofenu v Maďarsku. V Římě se nachází část jeho hlavy.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz,
vyobrazení: koláž Antonín ViK