Mezi pranostikami na Štědrý den je rčení „Na Adama a Evu čekejte oblevu,“ poměrně málo známé a trochu opomíjené. Neprávem, neboť jde o dobře odpozorovaný rys středoevropského podnebí. Ukazuje se navíc, že v současné době je vánoční obleva stálejším výkyvem křivky ročního chodu teploty u nás, než ledoví muži. Zjišťujeme, že s oteplením nebo oblevou v druhé polovině prosince je nutné počítat ve více než 80 % všech let. Dnešní sváteční den náleží k období svatotomášské zimy, která nastupuje na přelomu první a druhé prosincové dekády a trvá přibližně do poloviny poslední dekády prosince, zhruba od 10. do 25. prosince. Po tomto období nastupuje již zmíněné vánoční oteplení (vánoční oblevy).
Nahlédneme-li však do známé Erbenovy básně Štědrý den, můžeme v ní najít i nepřímou charakteristiku povětrnosti té doby žádoucí pro tento den: hvězdnou noční oblohu, vrby stařeny se sněhem na šedé hlavě a modré jezero ukrývající se pod ledem. Jinými slovy: jasné a mrazivé počasí se sněhem, napadlým v minulých dnech je v dobré shodě s obsahem většiny pranostik k tomuto dni. Např. „Hvězdnatá a bílá svatnoc, má velikou moc.“
„Prubování“ mrazů, o němž hovoří rčení: „Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni“ bylo zaznamenané koncem 19. století na Malšicku u Tábora. Pilní hospodáři podle Partlicia již kolem roku 1617 vystavovali kolem Matěje (24.2.) ven měděnici s vodou, aby poznali, jaký mráz byl. V tu dobu je mráz sice žádoucí, avšak není příliš silný, a to nejen s ohledem na zničenou misku, ale hlavně z obavy, aby po výjimečně tuhé zimě nepřišlo neobvykle horké a suché léto.
Dosud nejteplejší Štědrý den za celé období pozorování v Praze Klementinu od r. 1775 jsme zažili v roce 1977, kdy se rtuť teploměru vyšplhala na + 12,9 st. C, čímž padl dosavadní rekord z roku 1806. Nejchladnější Štědrý den byl zaznamenán už v roce 1870, kdy bylo – 20,3 st. C.
V roce 2001 byl zaznamenán nejchladnější Štědrý den v Pardubicích. Ručička teploměru tehdy klesla na -23,5 °C. Jedná se o rekordně nejnižší teplotu ze všech krajských měst. Nejvyšší teplotu naopak naměřili v Českých Budějovicích v roce 1977. Tehdy se rtuť vyšplhala na jarních 14,2 °C.
-
Pranostiky:
- Štědrý den je perlou Vánoc.
- Na Štědrý den, s krmníkem ven.
- Hvězdnatá štědrovečerní noc, má velikou moc.
- Hvězdnatá a bílá svatnoc, má velikou moc.
- Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
- Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
- Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců. (nejstarší českou podobu tohoto rčení máme doloženu v Partliciově kalendáři z roku 1617)
- Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
- Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni.
- Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
- Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
- Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
- Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
- Na Adama a Evu čekejte oblevu.
- Jasno na den Štědrý - úroda tvrdého zboží a hrachu.
- Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
- Tvrdo a jasno na Štědrý den - úroda tvrdého zboží a hrachu.
- Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
- Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
- Je-li na Štědrý den na stromech jinovatka, urodí se hojně ovoce.
- Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
- Jitřní jasné a obloha čistá úroda hojná příští rok jistá.
- Světle jitřní - tmavé stodoly.
- Na Štědrý den jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
- Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
- Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný.
zdroj: archiv Antonín ViK, RNDr. Jan Munzar, CSc. - Medardova kápě, 1985
