Když se na vinohradech začaly objevovat první nové výhonky musely se přivazovat ke kůlům, které vinaři zatloukli ke keříkům už v dubnu. Nejpozději se kůly zatloukaly na svátek sv. Ducha (50. dnů po Velikonocích), tak velela dávná tradice. Tyto kůly (o průměru 3-4 cm a délce 170 až 200 cm) musely být opálené nad ohněm u kostela za přítomnosti kněze vždy jen na Zelený čtvrtek. Pouze při splnění této podmínky prý vinice dala dobrou úrodu. Vzácné posvěcené kůly se na zimu vytahovaly a pečlivě ukládaly do „kozlů“ nebo na hromady k novému použití následující rok.
- Při pašijích, o květné neděli se vyřezávají ze svěceného klokoče křížky, které se na Tři krále po vykropení vinice svěcenou vodou zastrkávají do každého jejího rohu, aby hmyz vinicím neuškodil.
- O květné neděli se pálí svěcené kočičky a popel se zakope pod stromy na vinicích, aby hodně nesly.
- Dá-li se hrozen na zimu pod krov a neopadají-li do Vánoc zrnka, bude mnoho vína, opadají-li, bude vína málo. Zrnka opadaná dají se telící krávě sníst, aby se lehčeji telila.
Co nám přináší apoštol Matouš (21.9.):
(dle selského kalendáře z r. 1867)
Na apoštola Matouše chodíme zase v chlupatém rouše.
Hledáme teplých čepic k tomu, sedáme tím více pak v domu.
Hrozny vinné se nadýmají a lidé se k vinobraní mají.
Připravují sudy, také kádě, neb každý miluje víno hojně.
V den sv. Vavřince (10.8.) obcházela vinice zbožná procesí:
Měli rozžaté hromničky a v modlitbách prosila patrony vinařů, nejčastěji sv. Václava a sv. Urbana o ochranu vinohradu. Právě na tomto období hodně záleželo, jaká bude úroda. Ne nadarmo se k svátku sv. Vavřince vážou některé lidové vinařské pranostiky:
Jedna z nejstarších je z roku 1617: "Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého, byť by pršelo, neškodí nic, když tolika slunce jest".
- Když na Vavřince slunce svítí, budeme hojnost dobrého vína míti.
- Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
- Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
- Na Vavřince slunce všudy, naplňuje vínem sudy.
Vinařské pranostiky na sv. Vincence (22.1.):
- Blesk slunečný na svatého Vincence (22.1) znamená rok na víno nosný.
- Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
- Jestliže na den sv. Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
- Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
- Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
Vinařské pranostiky nejen na sv. Urbana (19.5.)
Z pohledu historie pranostik je zajímavá tato vinařská: "Prší-li na sv. Urbana (19.5.), znamená újmu na víně, pak-li je hezký čas, dobré víno bude." Je převzata z latinského kalendáře z roku 1617. Vinařské pranostiky správně konstatují, že konec května je důležitý pro správný vegetační vývoj vinné révy.
- Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
- Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pak-li jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
- Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
- Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
- Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
- Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.
- Je-li o sv. Bartoloměji (24.8.) den pěkný, bude pěkný podzimek a dobré víno.
- Kdyby byl sv. Bartoloměj sv. Matouše bratrem, by-li bychom šťastnější ve vinicích, protože co sv. Bartoloměj slíbí, to sv. Matouš zkazí.
- Svatý Václav (28.9.) víno chrání, po něm bude vinobraní.
- Na svatého Václava českého bývá vína nového.
zdroj: archiv Antonín ViK, časopis Český lid 1913
kniha: Český rok na vsi a ve městě - Pavel Toufar
vyobrazení: ilustrace
