Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v přestupném roce 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní.
Měsíc únor stejně jako leden v římském kalendáři zpočátku neexistoval. Kalendář měl 10 měsíců, 304 dnů a zima byla považována za období bez měsíců. V tuto dobu se nedalo sadit a ani sklízet úroda, a tak byly pro tehdejší lid asi zimní měsíce zbytečné. Postupem času od toho ale upustili a z desetiměsíčního kalendáře se stal kalendář dvanáctiměsíční, který měl dní 355. To dalo vzniknout lednu a únoru. Stalo se tak v roce 713 př. n. l., kdy legendární římský král Numa Pompilius do kalendáře začlenil i leden a únor, takže kalendář zahrnoval celý lunární rok a únor se stal v kalendáři posledním, tedy 12. měsícem v roce. Proto se k němu přidávaly, nebo ubíraly dny, které dorovnávaly nepřesnosti ve vztahu k tropickému roku. V mnoha jazycích je název měsíce odvozen od latinského Februarius, což bylo pojmenování podle očistných svátků februa. Ve starověkém římském náboženství se tyto svátky konaly 15. února.
