Vajíčko je po celém světě hlavním symbolem Velikonoc. Důvod je prostý: již odpradávna je považováno za symbol života a zrození. Souvislost vajíček s Velikonocemi se datuje asi od 12. století, kdy se vejce začala světit v kostelech.
Už staří Peršané si u příležitosti příchodu jara vyměňovali slepičí vajíčko, a dokonce i samotné slepice. Také v antickém Římě existovaly rituály spojené s vejci – před prvními jarními dny se do země zakopalo načerveno obarvené vajíčko, které mělo zajistit úrodnost půdy. Zdobená vejce, či jejich skořápky – kraslice – najdeme už u starých Sumerů a Egypťanů. Ti vkládali pomalovaná vejce do hrobů zesnulých a věřili, že barvy dodají vejcím magickou moc.
Na našem území se vejce barvila již v 11. století. V 17 století už koledníci dostávali vajíčka od děvčat jako pomlázku, šlo také o projev náklonosti k svému milému. Kraslice má být krásně pomalované vajíčko. Je to symbol života a podle staré tradice musí být plné, a navíc červeně obarvené. Slovo „kraslice“ je totiž odvozené od staročeského krásný, červený. Je to barva krve, symbol života. Právě červená barva je základní a nejstarší barvou nejen barevných vajec, ale i barvou Velikonočního – „Červeného“ pondělí. V některých krajích se dokonce říká celým Velikonocím Červené svátky.
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice Václav Klimánek (1892) a malba Jos. Douba (1866, Divišov – 1928, Domažlice)
