V mnohých krajích bývalo zvykem, že následující den v úterý platilo „babské právo“ a ženy šlehaly své muže, kteří se však nedali. Děvčata říkají: „Dnes je naše!" Ale hoši odpovídají: „Dnes je toho, kdo obdrží!" (snese). Šlehají se navzájem, aby „neoprašivěli". — Šleháním pruty čerstvými, mladými mělo bezpochyby naznačit vzájemné osvěžení a omlazení. Polévání nebo postřikování vodou nebo voňavkami prý se děje na památku, že v Jerusalemě po vzkříšení Páně polévali židé shromážděné křesťany, aby se rozešli.
Vzájemně se také mladí kárali a navzájem si připomínali, aby od Hodu božího velikonočního do Provodní neděle (první, Bílá po velikonocích) šli ke zpovědi a přijímání a podle církevního řádu tři dni před tím a až sedm dní potom, aby se zdrželi hřešení.
