V době slunovratu, kdy šlo o budoucnost a zemědělci museli chránit sebe, svou rodinu, dům i okolí před zlými mocnostmi, které v obdobích přelomů vystupují z hlubin a mohou škodit (například čarodějnice), bylo nutné se před nimi opět chránit, podobně jako během noci filipojakubské. Rozdíl byl v tom, že oheň o svatojánské noci měl na rozdíl od zmíněné noci filipojakobuské pozitivní moc.
Typickým prvkem této noci jsou svatojánské ohně, zapalované na kopcích nad vesnicemi, aby světlo z vatry ozářilo celé osídlení a tím jej symbolicky posvětilo. Tam, kam dopadlo světlo svatojánského ohně, se podle víry nemohlo dostat nic zlého. Tyto ohně symbolicky představují slunce, které je v období letního slunovratu na vrcholu své síly.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
