Slavná pouť na hoře Tábor a procesí do Bozkova ve svatodušní pondělí

Slavná pouť na hoře Tábor a procesí do Bozkova ve svatodušní pondělí

V pondělí svatodušní bývala slavná pouť na Táboře. V dřívějších dobách tam bývala snad celá Železnice. Od Kyjů brávaly se veliké kameny, které se vynášely na Tábor "za dobrý úmysl". - Věřilo se také, že čím větší kámen, kdo vynesl, tím byl prý také zdravější, silnější a také šťastnější. Krom toho chodívalo ze Železnice procesí na Tábor ještě některý pátek přede žněmi. Z Tábora přinášeli poutníci nezbytné "táborské bobky", různé svaté obrázky a velmi často také "jarmareční písničky", které pak bývaly hrubým motouzem svázány do "špalíčků", dodnes se s nimi v mnohých rodinách shledáváme (psal se rok 1928).

Známou byla i pouť v Nové Pace, kam putovalo mnoho lidí z dalekého okolí, aby učinilo zde "zásliby" nebo "přísliby". Byl-li totiž někdo nemocen neb měl býti něčeho uchráněn, šel někdo z jeho drahých, (obyčejně matka) do Paky na pouť a zde před oltářem slíbil, že nebude na př. v určitý den jísti masa, nebude nositi prsten a pod., jen aby prosebník byl uchráněn.

Procesí do Bozkova, chodívalo se časně ráno v sobotu před první nedělí červencovou a návrat byl v neděli večer. Posledním průvodcem obou těch procesí býval dnes již zemřelý p. Dušek ze Železnice č.118.

Hora Tábor, modlitba:

Pochváleno, uctěno a zvelebeno buď Nejsvětější Proměnění Pána Ježíše, nad slunce jasnější, na hoře Tábor. Přispěj nám ku pomoci Pane Ježíši Kriste na každém místě a v každé době. O Božský spasiteli, z jehož otevřeného Srdce na očištění naše krev a voda na kříži vylita byla, v Svátosti pokání od poskvrn hříchu nás obmej a hodným přijímáním nejsvětější svátosti oltářní v milosti Své zachovej, ať Tě čistým srdcem milujeme a cestou Božích a církevních přikázání k blahému cíli putujeme. O nejsvětější srdce Ježíšovo, Tobě v nejhlubší pokoře se klaníme, Tebe oslavujeme a velebíme. O srdce plné smilování, buďte uctěny Tvé drahé rány, obměkči zatvrzelé srdce hříšníků ku pokání a smiluj se nad námi, buď naší útěchou, když zarmouceni jsme. Žehnej nás, dokud v slzavém údolí tomto putujeme, a oblaž nás, až jednou na věčnost se odebereme. O nejsladší Ježíšovo srdce, dej ať milují Tě čím dál tím více!
O nejsvětější srdce Ježíšovo, smiluj se nade mnou! O Ježíši, Tobě živ jsem! O Ježíši, Tobě umírám! O Ježíši, Tobě lásku zachovám, dokavad neskonám!
O Ježíši, Boží Synu, uděl nám Své milost, ať poznáme svoji vinu a smažem ji lítostí.
Jen milost Svou, jen lásku Svou, jen tu o Bože nám daruj. Začež tisíc a tisíckrát srdečně žádám.

Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: Vlastivědné muzeum v Železnici u Jičína: Z kroniky města Železnice, zapsáno kronikářem učitelem Václavem Kozákem dne 12. srpna 1928

Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Čtvrtek 28. března 2024
v tento den má svátek

Soňa Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Gedeon