Končí hyginská zima a začíná prisské oteplení. V tomto období studených psích dnů jsou tak od sebe odděleny dva výrazně chladné časové úseky ledna - hyginská zima a vůbec nejznámější a zároveň i nejchladnější lednové údobí - fabiánská zima. Patronkou prisského oteplení je svatá Priska (18.1.): „Když přijde svatá Priska, tak se často oteplí a pod saněmi mokrý sníh píská." Nebo: „Na svatou Prisku obleva, saně jsou netřeba.“
Další pranostiky přináší informace o teplotních změnách:
- Na svatého Marcela třebaže nemrzne, tak leze zima do těla. (16.1.)
- Svatý Antonín poustevník rád ledy láme.“ (17.1.)
- Svatá Priska pod saněmi píská. (18.1.)
(při nedostatku sněhu skluznice saní dře po cestách a na polích o zem, o kamínky a vydávají tak pisklavé, škrábavé zvuky)
- I svatý Knut mívá svůj teplý den (19.1.)
- Na svatého Knuta končí oteplení a v dohledu je zima krutá. nebo:
- Na svatého Knuta přichází zima třeskutá. (19.1.)
V Kronice české píše Václav Hájek z Libočan:
"V roce 1499 noc po svatém Antonínu (17.1.) a před svatým Priskou (18.1.) bylo v Čechách v mnoha místech blýskání a hřímání. Potom do konce měsíce ustaviční, náhlí dešťové, někde sníh a časem kroupy. Toho roku se urodilo velké množství obilí, ovoce a vína. Takovou úrodu lidé po mnoho let nepamatovali."
zdroj: archiv Antonín ViK, Zdeněk Vašků - Velký pranostikon
vyobrazení: Josef Jambor (1887 Pohledec – 1964 Tišnov)
