Dnes, na Nový rok, je osmý den od slavnosti Narození Páně - Ježíše
V osmý den se vykonávala obřízka a byl obřezán i Ježíš. On i Panna Maria, ač oba bez poskvrny, brali na sebe od začátku pozemského života plnou sounáležitost s námi hříšníky. Oktáv Narození Páně označuje 8 dní, počínající Slavností Narození Páně, kdy se oslavuje Kristovo narození.
Během křesťanské éry prodělal tento den několik důležitých změn. Křesťané v prvních staletích byli konfrontováni s pohanskými zvyklostmi nového roku. 1. leden byl v pohanském Římě dnem nevázané zábavy a výstředností k poctě dvoutvářného boha Jána. Římská církev odpověděla kajícími bohoslužbami a postem.
Druhý koncil v Toursu r. 567 ustanovil na první tři lednové dny kající pobožnosti k potlačení pohanských obyčejů. Kromě toho církev v Římě ustanovila na 1. leden památku Matky Boží. V 7. století se v Římě po vzoru Byzance prosadily dva mariánské svátky Zvěstování a Nanebevzetí. Pod jejich vlivem Památka Matky Boží ustoupila do pozadí a byla nahrazena slavením vánočního Oktávu.
Ve Španělsku a především v Gálii se od 6. století slavil v tento den svátek Obřezání Páně. V Říme se tento svátek začal slavit až od 13. století. V římském misálu byl uveden až do reformy v roce 1960. V obnovené liturgii zaujal své místo opět staronový svátek Mariina mateřství pod názvem Slavnost Matky Boží Panny Marie.
Římskokatolická církev také toto datum spojuje se Světovým dnem modliteb za mír.
zdroj: archiv Antonín, Vik a Wikipedie
vyobrazení: pohlednice
