Na Nový rok si lidé přejí zdraví a štěstí. Je to starodávný zvyk. Na českém venkově si přitom ještě přáli, aby se urodilo hodně obilí krásného, hustého a vysokého. Hojnost obilí znamenala dost chleba pro všechny. Kde byl chléb, tam byl dostatek, tam byla spokojenost. Hospodyně se chlubily svým výtvorem, krásně vykynutým a do zlatova vypečeným chlebem. Jím uctívali své hosty, s chlebem vcházela nevěsta do nového domova, chléb byl vždy a všude ve vážnosti a úctě. Proto se přání pěkné úrody obilí pojilo hned k přání zdraví a štěstí.
Na nový rok obcházely průvody dětí stavení hospodářů, prodávaly dlouhé, pěkně ozdobené proutky a přály hospodářům, aby obilíčko nebo len dorostlo výše těch prutů. Toť se ví, že děti braly vše, co dostaly, nejen peníze.
Při obcházení koledou nosilo každé dítě několik proutků do zásoby, aby jich mělo dostatek na rozdávání. Proutky bývaly dlouhé metr až dva metry, nejlépe se hodily trnkové s dlouhými ostny. Na vršek větvičky se nabodlo malé červené jablíčko. Ostatní ostny byly ozdobeny umělými květinami a hodně pestrými pentličkami. V průvodu chodili chlapci i děvčata a pokud byli oblečení v krojích, nesouce ozdobené proutky, tvořily pěkný a pestrý průvod.
Pokud nebylo dostatek trnkových proutků, vyrobily si děti umělý (obr.b). Nejlépe se k tomu hodily proutky lískové nebo březové. Tyto proutky bylo však nutno navrtat nebo propíchnout silnějším hřebíkem. Ve vzniklých otvorech upevnily ostny, dlouhé 4 až 5 cm, které si připravily z tvrdého dřeva.
Děti v dnešní koledě mají s sebou pokladničku a s koledou prodávají proutky.
Dvě až tři děti se mohly v rýmovačkách střídat.
1. Panímámo, pantáto, jdem přát šťastné nové léto!
2. Ve chlévě a stodole ať se všecko daří,
přejeme vám ze srdce, pane hospodáři!
3. Ať pro ten rok celičký,
daří se paňmámě slepičky!
4. Radost hospodáře, zlaté obilíčko,
ať má v tomto roce vláhu i sluníčko!
5. Jako tento proutek ať do výše roste,
a vy, stvoly krásné, zlaté klásky noste!
6. Kupte od nás tento proutek, hospodáři rozmilý,
chcete-li mít na svém poli husté, pěkné obilí.
7. Penízky nám dejte! Nač, to se neptejte: zde to stojí psáno!
(nastaví pokladničku s nápisem…)
8. I vám bude přáno! Co nebohým dáte dětem,
vrátí se vám štěstí květem! (Poděkují a napolo se otočí k odchodu)
9. Abychom šli dále, už nás Pepík honí!
Ale, panímámo, něco vám tu voní!
10. Ať vařené nebo pečené, ve chvíli bude snědené,
když darujete kousek na mlsný vousek.
11. Ať si ořech nebo jablíčko, to je jedno paňmamičko.
12. Když nám štědře dáte, dobře uděláte!
13. Všecko se vám vrátí, ale lepší mnohem!
Děkujeme, panímámo! Teď opravdu s Bohem!
14. Ať vlaštovka bydlí zas pod vaším krovem,
přinese vám hodně štěstí v tom roce novém! (děti odcházejí)
Zdroj: kniha Staročeské zvyky a obyčeje české mládeže, napsali Antonín a Otilie Dohnalovi (1941),
vyobrazení: ilustrace z knihy - E. Horálková
