Je všeobecně známo, že slovem mecenáš označujeme toho, kdo finančně podporuje umění. Tento pojem má souvislost s místem zvaným Tuscum, o němž jsme se již zmínili při výkladu o lukulských hodech.
Kromě Luculla a Cicera zde měl svou vilu i boháč Gaius Cilnius Maecenas (žil asi 70-8 př. n. l.), původním povoláním poradce císaře Augusta. Stejně jako jeho tusculský soused Lucullus i Maecenas pořádal nákladné hostiny. Sám člověk s literárními sklony na tyto hostiny zval básníky, v první řadě svého přítele Vergilia, který pak přivedl Horatia a Tibulla. Maecenas své literární přátele nejen krmil a napájel, dával jim i bohaté peněžní dary, které jim umožnily tvořit bez starostí o existenci. Proto se jeho jméno stalo v evropských jazycích obecným pojmenováním pro podporovatele umění, kterým my dnes ale častěji říkáme sponzoři.
V latině se začalo používat Maecenas jako obecné podstatné jméno, a z něj slovo přešlo do dalších jazyků (např. francouzsky mécène, německy Mäzen, česky mecenáš).
autor: Michal Novotný, Český rozhlas, 2003, obrázek - z časopisu Nový Paleček, 15.2.1889
