Už jste někdy slyšeli o pražském slunovratném mystériu? To, že římský císař, český a německý král Karel IV. budoval Prahu do značné míry i pod vlivem hvězd je všeobecně známé. Ten, kdo se o astronomii zajímá, jistě slyšel o astronomické Praze, či o symbolice Staroměstské mostecké věže u Karlova mostu. A právě s touto mosteckou věží je spojeno i zmíněné mystérium.
Stoupnete-li si při letním slunovratu před západem Slunce na Karlův most, nejlépe do brány Staroměstské mostecké věže, budete za jasného počasí moci sledovat, jak za chrám svatého Víta na Pražském hradě zapadá Slunce. Sluneční disk nejprve projde lucernou velké jižní věže katedrály, pod kterou je pochovaný svatý Václav. Poté zamíří do lucerny východní gotické věžičky, pod kterou leží ostatky svatého Vojtěcha. A nakonec zapadne v místech, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. Takové malé (nebo snad velké) české Stonehenge.
Český geolog, spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek upozorňuje že slunovratové mystérium nad chrámem sv. Víta je spíše novodobým mýtem, protože gotická katedrála byla za Karla IV. a Petra Parléře rozestavěna jen zčásti. Jižní věž měla mít původně úplně jinou výšku a západní průčelí s dvojicí věží, za které slunce zapadá, bylo dokončeno až ve 20. století, proto Karel IV. tedy nemohl vizuální kompozici v této finální podobě exaktně naplánovat. V. Cílek, ale hned doplňuje, že Karel IV. při výstavbě Prahy skutečně s astronomickými cykly pracoval a fenomén mystéria vnímá jako nádhernou ukázku toho, jak lidská fantazie dotváří architekturu. I když věda (astronomie a historie) říká, že jde o souhru náhod, lidská potřeba vidět v krajině posvátné příběhy je silnější a z mystéria dělá živou součást pražské kultury. (zdroj: ZasČAS) ilustrační obrázek vytvořila AI.
Několik symbolik Staroměstské mostecké věže:
Počtu a umístění jednotlivých prvků fasády bývají přisuzovány astrologické a mystické významy. Například gotický oblouk nad bránou zdobí 28 krabů, kamenných ozdob, jejichž počet odpovídá 28 dnům lunárního měsíce. Trojúhelníkový štít nad královskou sférou nese 24 krabů vyjadřujících počet hodin dne. Velmi symbolický je každoročně letní slunovrat. 21. června v poledne stín lva nakrátko padne na erb se svatováclavskou orlicí – je tak demonstrováno spojení přemyslovské tradice a lucemburského rodu na českém trůnu. K tomuto jevu dochází jediný den v roce. Podle juliánského kalendáře užívaného ve středověku na tento den připadal svátek sv. Víta, patrona katedrály i mostu. Stejného dne večer také při pohledu od věže na Pražský hrad slunce zapadá přesně nad místem, kde jsou ve svatovítské katedrále uloženy ostatky tohoto světce.
Ledňáček v točenici byl osobním dvorským znakem Václava IV. Staroměstskou mosteckou věž zdobí celkem pět kamenných plastik ledňáčka v točenici. Podle lidové nadsázky všech pět ledňáčků naráz vidí jen spravedlivý člověk – to ale není možné, protože kamenný ledňáček se vyskytuje čtyřikrát na fasádě obrácené ke Starému Městu a jednou směrem k Malé Straně. Ledňáček se objevuje také v malířské výzdobě průjezdu věže spolu s postavou lazebnice, která ve 14. století představovala symbol ženské krásy a lásky. Vyobrazení lazebnice dalo vzniknout pověsti o lazebnici Zuzaně, která králi Václavovi IV. pomohla uniknout ze zajetí. Celý článek na wikipedii.
originální foto:
zdroj: knižní archiv Antonín ViK
