Horenské právo na panství hodonínsko-pavlovském upravovalo práva a povinnosti hotařů následovně: (nejprve je text pro lepší srozumitelnost sepsán ve spisovnější verzi a pod ním najdete originál z roku 1606)
„Anno Domini L.P. 1606 sestavena i prohlášena Práva hotařům, kterak se chovati mají, když se od horního do hor vinohradských přijímají:
1. Především: hotaři mají být pilní při práci na vinicích a nesmějí bít sousedům husy ani jiný dobytek. Veškerých her v boudách se mají zdržet a ovoce jakéhokoli druhu nesmějí brát – pod trestem ztráty života.
2. Hotaři nesmějí do vinohradů vstupovat dále než na tři kroky, ledaže by spatřili nějakou škodu. Pokud by soused přistihl hotaře ve vinohradě při jakékoli škodě – například při sbírání ořechů, trhání hrušek, jablek či jiného ovoce – má být za to potrestán na životě.
3. Jestliže by byli hotaři přistiženi, že se cestou z domu po polích oddávají pití, mají být za to náležitě potrestáni od vrchnosti.
4. Stejně tak hotař, který má své vinohrady, nesmí v hoře tlouci ořechy bez vědomí a souhlasu horního nebo horníka, a to ani v případě, že by se ořechy nacházely u jeho stromů nebo u stromů sousedových.
5. Stejně tak hotaři nesmějí prodávat žádné ovoce – ať už ořechy, hrušky nebo jablka – ledaže by předem oznámili hornímu, kde je nabrali. Pokud by byli při takovém prodeji přistiženi, mají být na životě potrestáni jak hotaři, tak i soused, který by od nich ovoce koupil.
6. Pokud jde o ořechy, které samy opadají ze stromů, nesmí je žádný hotař sbírat hned ráno ani během dne, dokud nebudou setřeseny. Kdyby byl při sběru přistižen, má být potrestán stejně jako jiný zloděj.
7. Zvláště se zakazuje, jak někteří hotaři činí, aby na cesty nebo chodníky mimo vinice nastražovali ořechy či jiné ovoce. Nevědomí kolemjdoucí, často lidé přespolní, to pak cestou seberou a hotaři je následně obtěžují a svévolně prohledávají bez vědomí a souhlasu horního. Proto má být takový hotař, u něhož by se tato věc zjistila, bez milosti potrestán na životě, stejně jako jiný zákeřník a zloděj.
8. Jestliže by hotař někoho ve vinohradě přistihl a neohlásil to hornímu, má být za to náležitě potrestán od horního.
9. Přísně se také zapovídá, aby se nikdo nezabýval myslivostí, ať již střelbou, nebo kladením osidel či strun na zajíce nebo koroptve, a aby z toho nic neprodával. Jestliže by v tom byl některý hotař nebo někdo jiný přistižen, a hotaři by to, když to spatřili, neoznámili horníkovi, nepřevzali jej s takovými nástroji a hornímu nepodali zprávu, kdo to byl, mají být za to, jestliže by se to na ně prokázalo, potrestáni na životě jako jiní zloději.
10. Jestliže by hotaři někoho ve vinohradě při jakékoli škodě nebo zlodějství přistihli, mají si navzájem dát vědět jakýmkoli heslem nebo znamením; a když se sejdou, mají si být nápomocni při zajištění takové osoby — vzít ji bez bití, a poskytne-li odpor, svázati ji a přivést svázanou k hornímu jako jiného zloděje a lotra.
A tak, vy hotaři, slyšte: máte vědět, jak se chovati a čeho se varovati. Chcete-li uniknout vyměřenému trestu, nic si bez vůle horního nepřivlastňujte; ve všem ho o všem informujte, aby horní mohl vědět, kde hotaři jsou.
Originální verze z roku 1606:
„Anno Domini L.P. 1606 sestavena i prohlášena Práva hotařům, kterak se chovati mají, když se od horního do hor vinohradských přijímají:
- Předně a nejprve: hotaři aby hor (vinic) pilní byli a sousedům husy ani žádného dobytka, aby nebili, všeliké hry v boudách též aby zanechali, ovoce všelikého, aby nebrali pod ztracením hrdla.
- Aby hotaři do vinohradů dále nevkračovali, nežli na tři kroky, lečby viděli jakou škodu, a jestli že by se soused hotaře kterého ve vinohradě zastal při jakékoli škodě, buďto, že by ořechy sbíral, hrušky nebo jablka trhal i jiné ovoce, o to na hrdle trestán býti má.
- Jestliže by kteří hotaři na jakém pití přes pole z domu byli a zastiženi, o to dostatečně od horního trestáni býti mají.
- Tolikéž který hotař vinohrady své má, aby v hoře bez horního anebo horníka vůle ořechů netloukl nežli s jejich jistým vědomím a vůlí, jestliže by se takové ořechy trefovaly k jeho ořechům anebo k sousedovým.
- Tolikéž hotaři aby žádného ovoce neprodávali buďto ořechů, hrušek anebo jablek, lečby se v tom hornímu opověděli, kde toto nabrali, a pakli by v tom postiženi byli hotaři i ten soused, kdožby kolivěk od nich kupoval, na hrdle ihned trestáni býti mají.
- Tolikéž co se týče ořechů, když ze stromů prší, nižádný hotař ráno vstanouce sbírati nemá, ba ani ve dne potud, pokud lidé ořechů neotlukou, a pakli by který přistižen byl, jako k jinému zloději horní se zachovati mají.
- Tolikéž toho se znamenitě zapovídá, jak mnozí hotaři to činí, že na cesty anebo chodníky, které jsou mimo frejdu, ořechy a všelijaké jiné ovoce nastrážňují, potomně dobří lidé mnozí přespolní, kteří o tom nevědí, jdouce cestou to zdvihnou, hotaři s nimi hindrují a nenáležitě šacují mimo vědomí a vůle horního, protož skrze takové jejich lotrovstvi ten a takový hotař, na kterým by se taková věc našla, beze vší milosti na hrdle trestáni býti mají jako jiný zákeřník a zloděj.
- Jestliže by hotař kolivěk ve vinohradě zastal a toho hornímu neoznámil, o to dostatečně od horního trestán býti má.
- Toho také se s poručení přísného, aby nižádné myslivosti, buďto střelbou nebo osidly ani strunami na zajíce neb koroptve nespravoval a neprovázel a toho ničeho neprodával, a jestli že by v tom hotaři a neb kdo jiný postižen byl, a hotaři to vidouce horníkovi to neoznámili a jeho s takovými nástrojem nepřevzali a hornímu, kdo by ten byl, zprávy nedali, o to aby dostatečně, jestliby se na ně proneslo, na hrdle trestáni byli jako jiní zloději.
- Tolikéž hotaři, kdyby koho v hoře při jakékolivěk škodě anebo zlodějství zastali, mají sobě jeden druhému dáti věděti jakým kolivěk heslem a nebo znamením, a tu sejdouce se sobě nápomocni býti takového člověka vzíti a to bez bití, pakli by se jim bránil, jej svázati a k hornímu tak svázaného jako jiného zloděje a lotra přivésti.
„A tak, vy hotaři, slyšte to budete se věděti jak chovati a čeho se varovati chcete-li trestání vyměřeného ujíti, bez vůle horního nic před sebe nebrati, jemu se ve všem opovídati, aby horní o hotařích, kde jsou, věděti mohli."
autor: Fr. Nosek, Práva horenská na panství Hodonínsko-Pavlovském. Časopis Matice moravské 24, 1900, s. 60—61.
autor obrazu: Lejček Milan František (1896-1980) Narodil se 13. září 1896 ve Vídni. Malíř a grafik, jehož tvorba byla silně ovlivněna českými folklórními tradicemi, zejména Slovácka, kde dlouhodobě pobýval. Pod vlivem J. Úprky se často vracel ke slováckým motivům lidových zvyků a obyčejů. Soustředil na zachycení života venkovských lidí, často zobrazoval postavy z folklorních tradic, myslivce, dřevorubce nebo vinohradníky. Jeho díla jsou známá pro své bohaté barevné spektrum a expresivní ztvárnění každodenního života. Zemřel ve Veselí nad Moravou 13. února 1980.
