Den po Velikonočním pondělí se v Bubenči každoročně odehrávala lidová jarní slavnost označovaná jako Slamník, do konce šedesátých let 19. století zvaná Štrozok. První zmínka je o ní již z roku 1624. Pořadateli a původci slavnosti byli pražští krejčí. Jejím symbolem byla vysoká tyč (májka) se slamníkem.
To vždycky pražští krejčovští tovaryši nacpali pytel z bílého plátna slámou (slamník), ten opentlili a ozdobili. Na slamník, který symbolizoval manželský život, se udělala nebo vyšila podoba mládence a panny. Na pentlemi ozdobené urostlé břízce, později dlouhém bidlu pak nesli slamník tovaryši se svými děvčaty v čele průvodu, ke kterému se přidávali další lidé. I celá cesta byla lemována slamníky, které visely na stromech i na domech. Nejčastěji se vycházelo ze středu města Bruskou branou. V Bubenči je pak vítala ozdobená brána také s visícím slamníkem, zde průvod slamník vztyčil a tímto aktem byla slavnost zahájena.
