V literatuře se často objevuje domněnka, že první pokusy s pěstováním vinné révy na našem území souvisely s pobytem římských legií na jižní Moravě. Měli vinnou révou osázet kopce pod Pálovou a víno tak na Moravě už zůstalo. Odtud se v 9. století rozšířilo do Čech a jeho pěstování dále vzkvétalo. Někteří autoři tvrdí, že vinnou révu přinesli Markomané už někdy kolem roku 58 př.n.l., kteří k ní přišli díky svým kontaktům s římskými provinciemi, kde už tehdy byla réva zcela běžnou kulturní rostlinou.
Víno zachutnalo i sv. Ludmile:
Podle jiných názorů se zakládání vinic a zkvašování moštu v Čechách ujalo až v 9. století a první vinice založili křesťanští misionáři z Panonie, kteří přišli do Čech přes Moravu. Zcela prokázané je, že spolu s šířením křesťanství v 9. století proniklo pěstování vinné révy za hranice Velkomoravské říše. První písemné doklady o tom najdeme až v 11. a 12. století, kdy kronikář Václav Hájek z Libočan píše, že už roku 892 na slavnosti u příležitosti křtu nejstaršího syna českého knížete Bořivoje se víno poprvé pilo jako světský, nikoli jen bohoslužebný nápoj. Jako dar prý tehdy poslal sud vína na slavnost kníže Svatopluk. Právě toto moravské véno údajně velice chutnalo Ludmile, manželce knížete Bořivoje, která okamžitě přikázala přivézt vinnou révu z Moravy do Čech a pod valy rodné tvrze Pšovanů v mělnickém kraji založila první vinice.
Podle jiných kronikářů byla skutečně první nejstarší vinice v Čechách založena již roku 874 na jižní stráni opukového návrší mezi dnešními obcemi Všetaty a Dřísy ve středním Polabí. K této dnes legendární vinici se vztahuje i vyprávění, že „ač jsa už knížetem, obdělával tito vinici vlastnoručně Václav, vnuk kněžny Ludmily, aby v hojnosti bylo víno k svatým obřadům.“
Ještě dodnes vás mnozí místní pamětníci zavedou k místu, jemuž se říkávalo „svatováclavská vinice“. Svatý Václav se tak stal i patronem vinařů. Mělničtí si dokonce vymalovali jeho portrét na svou cechovní korouhev. Kousek od místa pradávné první vinice byla hned za obcí Dřísy pod návrším zvaném Čečemín postavena kamenná socha znázorňující Václava, jak lisuje v kádi hrozny.
Karel IV. osvobodil víno od všech poplatků:
Velkým milovníkem vína byl Karel IV (1316–1378). Přikázal dovézt do země ušlechtilé odrůdy révy a sazenice dával pracovitým vinařům, takže brzy byl v Čechách dostatek vína a prozíravý panovník jeho pěstování a výrobu podpořil tím, že ho na čas osvobodil od všech poplatků. V té době se prý do Čech dostaly kvalitní odrůdy révy z Porýní i Rakous, ale především z vyhlášeného Burgundska. Podle pověry nebyl nejprve se svým českým burgundským (tedy dnešní rulandou) spokojen a podle Nerudy je ohodnotil slovy:
„Vždyť křiví ústa, láme vaz!", podává zároveň i návod, jak tento problém překonat
– je nutné se nevzdávat a do vína se „vpít“.
Karel IV. podporoval především domácí produkci vína a vinařství věnoval značnou pozornost. V Praze dokonce zřídil zvláštní úřad, do jehož čela postavil perkmistra Ulricha Rokycanského, jehož úřad byl nazývaný „magister montium vinearum.“ Záhy byl císařským rozhodnutím zakázaný dovoz cizozemských vín, kromě vzácných vín italských, které přicházely výhradně na bohaté a slavnostní stoly.
Rozvoj vinařství brzdily války, mrazy a škůdci:
Rozmach v pěstování přetrval i po jeho smrti. Hodně škody a úpadek vinařství způsobily husitské bouře a trvalo poměrně hodně dlouho, než se pěstování révy v Čechách i na Moravě vzpamatovalo a obnovilo. Dokonce dosáhlo velkého rozkvětu, na Moravě bylo téměř 30 tisíc hektarů vinic, to je víc než v celé České republice dnes (Dnes máme okolo 17 500 hektarů)! Pak přišla další rána, kterou byla v 17. století vleklá třicetiletá válka (1618-1648). Jen na Moravě bylo zpustošeno kolem padesáti procent všech do té doby prosperujících vinic. Mnohé už nebyly nikdy obnovené.
Další období rozmachu přinesl až počátek 19. století, ale záhy přišla přírodní pohroma – roku 1866 zničily většinu českých a moravských vinic kruté mrazy a zkázu pak dokonaly v letech 1870 a 1880 révokaz a peronospora. Rozšiřování vinic se navíc zastavilo v důsledku nejen zavádění nových a výnosnějších odrůd, ale také vinou vstupu konkurence a stále většího dovozu laciných vín do země.
zdroj: archiv Antonín ViK
kniha: Český rok na vsi a ve městě – Pavel Toufar
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý. Na pohlednici je vyobrazen Karel IV, jak zakládá vinohrady.
