»Choděnie s hadem na nový rok« udržuje se na Slovensku od dob nepamětných. Děti při těchto obchůzkách zpívají příběh o Adamovi a Evě a o jejich vyhnání z ráje. K tomu užívají roztahovacího dřevěného hada...
"Išel Pan Boh až do ráje, Adam za ním poklekaje:
Všecky stromy užívajte, len ten jeden zanechajte,
ktorý stojí v prostřed ráje bielým kvítím prokvitaje,
Učinil se ďábel hadem podviedol Evu s Adamem.
Eva dala Adamovi jakžto svému manželovi:
Na ty Adam toto jabko, veť je ono velmi sladkuo!
Jako to jablko zedli, hned jich von z rája vyvedli.
Dal jim Pán Boh dve motyčky, aby išli na viničky:
Tu orajte, tu kopajte, tak si chleba nabývajte!
Kým si chleba nadobudli, dost sa oni naplakali."
S hadem chodívají takto chlapci v liptovské, v šariské a jiných stolicech, od vánoc, až do nového roku, ve dne i večer po domech tuto píseň zpívajíce, hada z dřeva a z papíru udělaného v rukách nosíce, jej hned stahujíce, hned prodlužujíce a vůbec všeliká pohybování a otáčení ním činíce, načež v každém domě dar z peněz neb z koláčů dostávají.
Tento had (viz vyobrazení) je z dřevěných článků tak složen, že se velmi hbitě stáhnout a roztáhnout může, roztažený pak oblouk činí. Ocas jeho chlapec v ruce drží a jak prsty konec stáhne aneb roztáhne, tak se všechny ostatní články stahují nebo roztahují, až hlava hadova toho, koho chlapec chce a do něhož namíří, dosáhne. Stažený had je asi na střevíc, roztažený asi na sáh (1,8m) dlouhý. Na hlavě má dračí korunu z pozlaceného papíru, otevřený pysk má červeným papírem obtažen, na jazyku špendlíkem připevněné jablko.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, Masopust držíme (1910) - Dr. Čeněk Zíbrt (1864-1932)
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
