Co je bez květu po celý rok, rozkvete prý zlatým květem v noci svatojánské.
Kouzla o svatojánské noci se týkají především přilákání štěstí, zdraví a lásky. Byliny sesbírané v předvečer svátku sv. Jana mají z celého roku nejsilnější účinky a mohou i dívkám a ženám toužícím po lásce přinést vytoužený vztah a manželství. Věneček, který si děvče uvilo o svatojánském večeru z devatera kvítí a vložilo pod polštář, měl přivodit sen o budoucím ženichovi. Na Bydžovsku zase při trhání kvítí nesměly dívky na žádného promluviti a po příchodu domů je vhodily buď oknem nebo otevřenými dveřmi do světnice, pak je sesbíraly a vložily pod podušku do postele. O kom se jim v noci zdálo, toho prý za muže dostaly.
Na šumavském podlesí si dívky na věnečky trhaly následující devatero kvítí: květ šípku, rusalky nebo husičky (kopretiny), smolničku nebo kohoutek, chrpu, rozchodník, tučný mužík, který žlutě rozkvétá na doškové střeše, mateřídoušku, polní macešku a zvonečky. Věnečky vijí večer a časně ráno je pouštějí po vodě. Věří, že se provdají za toho, kdo věneček vyloví. (Prácheňsko)
