Hospodyně se dohodly, že na konec přástvy vystrojí »přesličku«. Vybraly nejváženější selku za vůdkyni a ta si přibrala dvě hospodyně. Šly pozvat všechny selky a chalupnice ve vsi, při čemž vybíraly 2—5 zl. Potom přidaly účastnice pšenice, asi čtvrtec - 5,8 l, kterou daly semlít, nebo ji prodaly a nakoupily mouky a koření na věnce a koláče, jež pekly před zábavou. »Přeslička« se odbývala některou neděli masopustní, obyčejně před »ostatky«. V den slavnosti odpoledne naložila se »přeslička«, ověnčená fábory na žebřinový vůz, kolem ní zasedly hospodyně a jely po celé vsi, při čemž je rozmanité maškary provázely. Když přejely celou ves, odebraly se do hospody, složily »přeslici« a postavily ji na konšelský stůl. Mezi tím sešli se do hospody hospodáři, aby »licitovali přesličku«, někdy podáno až 30 zl., jež hospodyně vzaly a zaplatily hudbu. Pak nastala večeře, při níž se prodávaly věnce a koláče, také pivo a rosolku platily pořadatelky ze sebraných příspěvků. Po večeři nastal tanec, který trval až do rána. (tak se událo ve vesnici Rozběřice)
Strojení kužele:
Místy byl strojen kužel. „Rozmanité maškary provázely za zvuku hudby vůz, na němž seděly kolem kužele lenem »naďatého« a všelijak ozdobeného. Tancem v hospodě pak končila zábava.
Na Hradecku se strojil „kužel“ chudé nevěstě, aby měla len do hospodářství. Po svatbě bylo zapřaženo do žebřinového vozu, na který se posadilo několik hospodyň a jelo se po celé vsi. Maškary předcházely, nebo předjížděly povoz, aby oznámily hospodyním, že má mít připravený len. Byly přidány buď klouby neb „obláče“; místy také „netřeny“ len na vůz nakládán, že se při tom připíjelo a žertovalo, se rozumí samo sebou. Posbíraný len byl dovezen nevěstě, u které byla potom společná večeře. (tak se událo ve vesnici Rozběřice.)
