Tříkrálová obchůzka je posledním koledováním z vánočního cyklu. Kromě přání dobrého roku koledníci recitují veršovaný text na památku tří králů. Zvyk obchůzek a koledování je poprvé doložen z období kolem konce třicetileté války, ale v jindřichohradeckých pramenech je zmiňována koleda žáků s děťátkem (1583) a s hvězdou (1579). Doklady ze 17. století dokládají např. chození pražských zedníků a kameníků s hvězdou. Podoba koledování se lišila kraj od kraje, ale společnými rysy byla modlitba, zpěv, vykuřování domu kadidlem a svěcenou křídou psaný symbol C+M+B nebo K+M+B+aktuální rok. Někde se hrály i divadelní hry na téma příchodu mudrců do Betléma.
Obyčej žehnání domu vychází zřejmě z pohanského zvyku vykuřování. Ze strachu před démony se vykuřovaly obytné prostory, stáje a dveře se označovaly nápisy, aby se domu vyhýbalo neštěstí.
