Úplně první vánoční pohlednice, ale měly být údajně vytištěny ve Skotsku tiskárnou Charlese Drummonda v Edinburku v roce 1841 a zdobil je nápis Compliments of the Season (Příjemné svátky).
Za vynálezce tištěných vánočních blahopřání se, ale považuje londýnský obchodník (snad i ředitel muzea) Henry Cole, kterému velmi záleželo na společenské etiketě. Každý rok posílal svým známým vánoční blahopřání, které vlastnoručně psal. Popřál jim Veselé Vánoce a šťastný nový rok, ale už ho samotného nebavilo psát tolik blahopřání, tak dostal nápad, jak tuto situaci vyřešit a blahopřání ještě i vylepšit. V roce 1843 oslovil malíře Johna Callcotta Hersleye, aby mu namaloval obrázek, na kterém byla šťastná rodina sedící za štědrovečerním stolem. Byl na nich napsaný i text: „Veselé Vánoce a šťastný nový rok”. (viz pohlednice)
Je tištěná a ručně kolorovaná. Bylo jich vyrobeno 1000 (některé zdroje uvádí počet kusů 2050) a do dnešních dnů se jich prý dochovalo 21. JIný pramen přisuzuje prvenství anglickému baronu a knihtiskaři Raphaelu Tuckovi, který po několika letech zbohatl jako majitel velkého podniku specializujícího se na tisk pohlednic.
V době svého vzniku se ten nápad příliš neujal, možná kvůli vysoké ceně. Jedna pohlednice stála šilink, což bylo hodně. Móda vánočních pohlednic přišla až o pár desítek let později. Roku 1873 proniklo posílání vánočních přání do USA, kde zažilo nečekaný boom, krátce po představení prvních pohledů firmou Prank and Mayer. Vánoční přání byla od té doby produkována ve velkém množství. Uvádí se, že ročně prodával až pět miliónů kusů vánočních pohlednic. Nejstarší americká vánoční pohlednice je z 24. prosince 1882 a byla nedávno nalezena v Británii. Přání není otevírací. Na jeho přední straně můžeme vidět tři ptáčky sedící na zasněžených větvičkách a jednoduchý nápis „Merry Christmas“. Druhá strana přání zobrazuje kytici macešek, narcisů a kopretin a nápis „Health, Joy, Peace and Plenty by Yours“.
Ví se, ale ještě o dalším člověku, který posílal svým přátelům vánoční blahopřání. Byl jím Nicolo Monte Mellini z Itálie. V roce 1709 rozposlal blahopřání na kartičkách. Tento nápad inspiroval dva milánské tiskaře a ti začali kartičky s přáními a obrázky prodávat. Je tedy opravdu těžké určit, kdo začal s výrobou novoročenek opravdu jako první.
Nové technologie umožnily v průběhu 19. století rychlejší a levnější tisk a vánoční pohlednice se mohly rychle rozšířit. Zpočátku si je mohli dovolit pouze bohatí, ale náklady na výrobu se snižovaly. Masovému rozšíření pomohl rozvoj poštovních služeb i skutečnost, že do konce 19. století byla většina lidí v Anglii gramotných. I to přispělo k rozvoji tradice. Na konci viktoriánské doby (rok 1901) už byla nabídka vánočních pohlednic bohatá. Pravda, některé motivy nás překvapí. Kdo by dnes na vánoční pohlednici čekal motýly nebo klauna. Vydavatelé testovali vkus lidí. Vánoční motivy se teprve hledaly a některé jsou tak opravdu nečekané a bizarní. Třeba broučci tancující s žábami pod úplňkem. Zprvu neúspěšný nápad státního úředníka a podnikatele sira Henryho Colea, který vymyslel první vánoční pohlednici, se, ale nakonec ujal.
Pohlednice s vánočními a novoročními motivy se u nás objevily mezi prvními. Čeští sběratelé zvaní kartofilové hovoří o roce 1897–1898, jímž datovali nejstarší dochované české pohlednice jejich odesilatelé. Na pohlednicích bývaly vyobrazeny města, památky, hospodské výjevy, zvířata a exotické krajiny. Patřily ale k luxusnějšímu zboží – jejich cena ještě roku 1905 odpovídala celodenní dělnické mzdě. Všechny ty zimní krajiny, prostorové i rozkládací betlémské výjevy nebo motivy Svaté Rodiny byly tak dlouho spíše sběratelskou záležitostí. Ostatně na pohlednice se tehdy vyráběla i speciální alba a v nich se pak v lepších domácnostech uchovávaly společně s rodinnými fotografiemi. Sběratelé se na přelomu století sdružovali ve spolcích, vydávali specializované časopisy, a dokonce pořádali i mezinárodní výstavy. Období první světové války přineslo se zlidověním pohlednic také obměnu vánočních motivů. Často se na nich objevují rakouští vojáci v uniformě, u stromečku nebo v rodinném kruhu.
Skutečnou pestrost vánočních motivů vnesla na pohlednice 20. léta. Tehdy se k dětem ve sněhu přidali andílci, zářící stromečky s dárky, hodování, výjevy rodinného štěstí. Ve dvacátých letech se také objevily první „ladovky“. Josef Lada jich namaloval zhruba čtyři sta. Nesmírně oblíbenou autorkou vánočních pohlednic se v meziválečném období stala malířka Marie Fišerová-Kvěchová. Také ona vytvořila několik stovek vánočních přání. Obliba známých pohlednic od Mikoláše Alše přišla později a skutečně výrazná byla až v 60. letech, popisuje sběratel Jaromír Polášek.
Příběh novoročenek, které u nás přivedl k životu hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína (1783–1868) najdete zde.
zdroj: Radiožurnál r. 2020, sepsal Jaromír Mareš a vypráví historička Alice Rowellová
a dále citace historika Jaromíra Poláška z Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Se svou manželkou Jiřinou sbírá staré pohlednice už dvě desítky let a jejich kolekce čítá desítky tisíc kusů. Vánočních přání a novoročenek je mezi nimi přes třicet tisíc. Často pocházejí z někdejšího Rakouska-Uherska, které ve „zlatém věku pohlednic“ na konci 19. století patřilo k „pohlednicovým mocnostem“, spolu s Anglií, Německem či Francií.
