Se jménem svatého Václava a horou Blaník se pojí jedna z nejkrásnějších legend naší země. Hlavní legenda o vojsku bojovníků spících v nitru hory vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko. Kolem roku 1470 o vojsku skrytém v hoře kázal už Mikuláš z Vlásenice.
Obsah pověsti tedy praví: Uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.
Den uvnitř hory je prý dlouhý jako rok na povrchu. Alois Jirásek ve Starých pověstech českých píše o kováři, kterého pozval neznámý rytíř z Blaníku, aby mu v hoře okoval koně. Kovář šel a když dokončil svoji práci, dali mu rytíři pytel plný smetí. Ve zlosti pak kovář vysypal celý pytel pod kopcem. V Louňovicích se pak všichni divili, kam kovář na celý rok zmizel. Když pak vyprávěl, co se mu přihodilo, šáhl do pytle a nahmatal tři dukáty. Teprve v tu chvíli poznal, jakou udělal chybu, když pytel vysypal. Honem utíkal k hoře, ale nenašel ani dukáty, ani smetí.
Pověst se stala inspirací pro mnohá literární i dramatická díla, např. pro Aloise Jiráska. Český hudební skladatel Bedřich Smetana ji dokonce zhudebnil do svého díla: Má vlast. Mikoláš Aleš ji vyobrazil. Jaroslav Vrchlický o ni napsal i báseň: Balada Blanická a Leoš Janáček napsal Baladu blanickou, sympfonickou báseň pro velký orchestr, roku 1920.
Blaník je 638 m vysoký vrch ve Středočeském kraji. Nachází se asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti, kdy na svůj svátek sjíždí z Velkého Blaníku na bílém koni sv. Václav s doprovodem svých vojáků na louňovické náměstí, kde se konají vlastní oslavy.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a Wikipedia
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý. Obraz: Věnceslav Černý (1865, Staré Benátky - 1936, Mladá Boleslav), Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory, 1898
