Krátce po smrti knížete Václava se našlo vhodné podhoubí pro jeho kult v Bavorsku, kde vznikly první svatováclavské legendy. Na přelomu 10. a 11. století se již Václavovo jméno objevuje v martyrologiu (seznamu světců) kláštera sv. Jimrama v Řezně. Velké podpory se dostalo Václavovu kultu od císaře Oty II. (císařem 973–983), neboť Václav představoval typ panovníka-světce, jenž v Říši chyběl. Po přesídlení do Itálie proto Ota II. pověřil mantovského biskupa Gumpolda sepsáním svatováclavské legendy, která zprostředkovala příběh našeho knížete středověké západní Evropě i Kyjevské Rusi na východě.
Sám Karel IV. přikládal velký význam tzv. svatováclavskému kultu. Nechal vytvořit české korunovační klenoty se svatováclavskou korunou a sv. Václavovi zasvětil i kapli v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, kde jsou dodnes tyto klenoty uloženy.
Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek slaví katolická církev po celém světě. V bazilice svatého Petra v Římě má svůj vlastní oltář a vstoupil rovněž mezi pravoslavné svaté. Značné úctě se těší také v Polsku, což mimo jiné dokládá i sto let starý polský kostel svatého Václava v americkém Chicagu. Nejvíce vešel náš Václav na celém světě do obecného povědomí prostřednictvím anglické vánoční koledy Dobrý král Václav, zapsané v 19. století, která vypráví o milosrdenství a zázraku, který Václav vykonal na den svatého Štěpána.
V roce 1913 byla na Václavské náměstí umístěna socha svatého Václava na koni od sochaře J. V. Myslbeka, jejichž podoba zdobí i naše dvacetikorunové mince. Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých vypráví pověst, že až bude českému národu nejhůř, vyjedou z hory Blaník rytíři v čele se svatým Václavem. Při výročí úmrtí svatého Boleslava se konají oslavy a pouť do Staré Boleslavy. Svatý Václav je také jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a Wikipedia
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
