Sbírání ranní rosy patří k dalším krásným prastarým svatojánským zvykům. Vykonával se časně zrána při východu slunce. Věřilo se totiž, že ranní rosa nasbíraná v den svatého Jána má omlazující, silně léčivou moc a prospívá kráse a mládí žen. Každá žena proto toužila svatojánskou ranní rosu mít. Mladé dívky i zralé ženy si uvázaly bílé plátýnko kolem kotníků a bosy se prošly po kvetoucí louce. Pomocí plátýnka tak sesbíraly ranní svatojánskou rosu. Mokré plátýnko od rosy pak vyždímaly do skleniček a uzavřely zátkou. Tekutina ve skleničce pak sloužila k léčení a potírání bolavých míst, ale také na vrásky.
S rosou je spojen i starodávný obřad spojený s novoluním a uctíváním plodnosti. V noci novoluní na zapadlých loukách zarostlých vysokou travou, daleko od lidských očí, se mladé ženy koupaly v rose, když probíhaly travou, která jí byla pokryta. Bylo to pokládáno za spolehlivý prostředek k brzkému otěhotnění, snadnému porodu a mužské věrnosti.
