Nanebevstoupení Páně, jeden z velkých křesťanských svátků, je připomenutím výstupu Ježíše Krista na nebesa 40 dní po jeho vzkříšení. Tento svátek je slaven vždy ve čtvrtek po 6. neděli velikonoční. Je to událost, kdy se Ježíš Kristus po svém zmrtvýchvstání naposledy zjevil apoštolům v tělesné podobě a rozmlouval s nimi o jejich poslání:
„…dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“
Po těchto slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. K události došlo na hoře Olivetské a Ježíš byl před zraky apoštolů vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. Ježíš vzhledem ke své božské podstatě na nebe vstoupil sám, na rozdíl od nanebevzetí Panny Marie, Marie je vzata do nebe, což ve výtvarném umění bývá znázorněno nesením anděly. Deset dnů po tomto svátku se slaví Seslání Ducha svatého …
V mnoha zemích s křesťanskou tradicí je Nanebevstoupení Páně státním svátkem a dnem pracovního klidu. Je tomu tak i v Monaku, druhém nejmenším státě světa. U nás tak bylo do roku 1948.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
