Oba apoštolové patřili mezi Ježíšovi učedníky. Jejichž společný svátek se původně slavil 1. května a podle jejich jmen nese název Filipojakubská noc. V roce 1955, ale jejich svátek církev přesunula na 3. května, pravděpodobně z důvodu památky Josefa Dělníka, která se připomíná 1. května.
Sv. Filip byl ženat, měl dcery a zůstalo v něm přirozené lidství. S nadšením přijal Ježíšovo pozvání k následování. Po seslání Ducha svatého kázal v Malé Asii, tento pobyt se mu stal osudným, byl přibit na kříž a ukamenován. Je zobrazován s křížem, nebo knihou a hadem.
Jakub ml., syn Alfeův (Kleofášův) byl příbuzný Pána Ježíše. Církevní tradice o něm praví, že po Ježíšově smrti zůstal v Jeruzalémě, kde se stal jejím prvním biskupem a pečoval o tamější křesťanské společenství. Později byl obžalován jako buřič a když odmítl označit Ježíše za falešného Mesiáše, byl asi roku 62 shozen z cimbuří a kamenován s modlitbou na rtech. Legenda mu přisoudila smrt ubitím valchářskou tyčí (kyjem). Je zobrazován s knihou v ruce a s valchářskou tyčí. Oba jsou patroni kloboučníků, kramářů, valchařů, paštikářů, koželuhů a cukrářů.
Jedna legenda na závěr:
Proč se na sv. Filipa a Jakuba strkaly březové halouzky do parchanů (plotů), vrat a za rámy oken, a stavěly se máje? O tom vypravuje legenda: na apoštolských cestách pronásledovali nepřátelé zmíněné dva světce. Sv. Filip a Jakub prchali, co jim síly stačily, k večeru však přece byli polapeni. Nepřátelé je uvěznili v jednom domě, jež si halouzkami označili, aby ráno poznali, kde vězni sedí. Sami odešli na nocovat, byla již hodně tma. Ráno chtěli svaté odvést, ale velmi se podivili, když všechny domy a ploty byly posety ratolestmi. Marně hledali dům, v němž uvěznili apoštoly; ti zatím unikli rukám nepřátelským. Na památku této události mají se domy na 1. máje značit halouzkami.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: malba, autor neznámý
