Svatá Lucie je historickou postavou, je jednou z mála skutečně historicky doložených mučednic uváděných katolickou církví. Její skutečný život je však překryt mnoha legendami, které zdůrazňují utrpení pro křesťanskou víru a krutou mučednickou smrt dne 13. prosince roku 304, který se později stal jejím svátkem.
Legenda:
Pocházela ze Syrakus na Sicílii z dobře situované rodiny. Snad již v dětském věku, jako křesťanská dívka, z lásky ke Kristu učinila slib zachování panenské čistoty. Proti její vůli ji však rodiče zaslíbili bohatému mladému pohanovi, a tak se Lucie snažila oddálit zásnuby modlitbami. Mezitím její matka těžce onemocněla. Lucie ji přemluvila, aby se vydala ke hrobu Agáty v Catanii, a matka tam skutečně nabyla ztraceného zdraví. Byla tak šťastna, že slíbila Lucii splnit jakékoli její přání. Ta měla jenom jedno, aby nadále směla vést zdrženlivý a panenský život. S tím ovšem nechtěl souhlasit její ženich. Hluboce uražen a zraněn ve své pýše okamžitě mladou křesťanku udal u místodržícího císaře Diokleciána. Dívka byla zatčena a krutě mučena. Když zůstala i potom neoblomná, vymyslel si místodržící zvláště záludný trest: nařídil zavřít dívku do nevěstince a nechal ji tam k větší potupě odvézt vozem taženým volským potahem.
Avšak tu se stal zázrak. Nikdo, voli ani jim pomáhající vojáci, s vozem nehnul. Rozzuřený místodržící již nevěděl, co dělat, a tak nechal polévat dívku vařícím olejem. Avšak Lucie opět zůstala nezraněna. Až pak přišel kat, který již nezaváhal, a vrazil Lucii dýku do hrdla. Stalo se tak 13. prosince roku 304. Těsně před smrtí prý Lucie vyřkla proroctví, že pronásledování křesťanů brzy skončí. Splnilo se rychle: císař Dioklecián do roka padl a devět let nato římský císař Konstantin I. Veliký povolil křesťanství.
Památka sv. Lucie byla uctívána už od 6. století, zpočátku v Římě, odkud se svátek rozšířil do dalších katolických zemí. Je patronkou Syrakus a Benátek; nevidomých a postižených onemocněním očí, sklářů, sklenářů, švadlen, předlen. Je považována i za patronku světlušek ve skautských oddílech; je vzývána chudými a může být patronkou i těm, kdo šíří světlo pravdy. Mezi její atributy patří: miska a na ní oči, krk s bodnou ranou, lampa, meč nebo dýka, palmová ratolest, volské spřežení.
Na závěr legenda o očích sv. Lucie:
Sv. Lucie bývá zobrazovaná s různými atributy, mezi ně patří i miska a na ní oči. K tomu se váže legenda: Od správce města se dozvěděla, že její nápadník, kterého nechtěla za manžela si na ní nejvíce cení krásných očí. Proto si je vyloupla a poslala mu je. Druhého dne se jí zázrakem opět vrátil zrak, jelikož ji Panna Maria obdařila ještě krásnějšíma očima.
zdroj: archiv Antonín ViK, www.catholica.cz
kniha: Český rok na vsi a ve městě - Pavel Toufar
vyobrazení: obraz, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
